Sociologických šetření s tematikou volebního chování probíhá opravdu spousta, ale jen málo jsme toho dosud věděli o postojích českých nevoličů. Proč k volbám nechodí a co by je potenciálně motivovalo přijít? Zajímá je vůbec dění v politice? Výzkumná agentura STEM/MARK tak uskutečnila ve spolupráci s Českou televizí velký průzkum zaměřený právě na české nevoliče, abychom nejen na tyto otázky dokázali odpovědět.
V Česku je přibližně 1,4 milionu chronických nevoličů – častěji lidé bez maturity
s horší životní úrovní
Nevoliči nejsou jednolitou skupinou obyvatel, ale výrazně různorodí. Ve vztahu k volební (ne)účasti můžeme identifikovat 3 základní skupiny. Přibližně 17 % z oprávněných voličů představují chroničtí nevoliči, kteří k volbám nechodí v podstatě vůbec. Jedná se zhruba o 1,4 milionu Čechů, mezi nimiž jsou nadprůměrně zastoupeni lidé bez maturity, se špatnou životní úrovní a věkové skupiny kolem 30–55 let. Ještě trochu větší je kategorie vlažných (ne)voličů, kterých máme v Česku přibližně 1,5 milionu. Ti k volbách chodí jen příležitostně, v méně než polovině případů, a zajímavé je, že ze 2/3 se na této kategorii podílejí ženy.
Třetí skupinu bychom mohli označit jako frustrované nebo až rezignované (ne)voliče, kteří se účastnili voleb do Poslanecké sněmovny roku 2021, ale těch letošních se účastnit nechtějí. „Překvapilo nás, že jde pouze o 4 % populace. Ukazuje se, že naprostá většina voličů z minulých sněmovních voleb by k volebním urnám přišla i letos. Přitom ještě v loňském roce byla část skeptičtější. Volební zodpovědnost u nich nejspíše vítězí a v čase se zvyšuje,“ říká sociolog a autor studie Jan Burianec. Mezi těmi, kteří na podzim nejspíše do volební místnosti nedorazí, přestože před 4 lety volit byli, jsou více zastoupeni minulí voliči koalic SPOLU a PirSTAN. Zastoupení zde mají ale také voliči parlamentní opozice či mimoparlamentních subjektů.
V prezidentských a komunálních volbách hlasujeme pro osobnosti, které známe. Naopak volby do Poslanecké sněmovny působí abstraktně a nepřehledně
Nejdůležitější jsou podle dotázaných nevoličů (bez ohledu na to, jestli se jich v minulosti zúčastnili či nikoliv) prezidentské a komunální volby, zatímco za nejméně důležité považují ty do Evropského parlamentu nebo do Senátu. „Prezidentské volby jsou o konkrétních silných osobnostech, připadají jim jednoduché a jednoznačné. Kandidáty v komunálních volbách, hlavně v případě menších obcí, znají lidé osobně. Naproti tomu parlamentní volby jsou o „abstraktních“ politických stranách, složité a pro běžného občana nepřehledné,“ vysvětluje analytik STEM/MARK Radek Pileček.
Podobně jako rozhodování o podpořeném kandidátovi, politické straně či koalici, tak i rozhodování o samotné volební účasti nechává velká část populace až na poslední chvíli. České nevoliče můžeme rozdělit na tři přibližně stejně velké tábory – 1/3 ví již dlouho dopředu, že se voleb nezúčastní, 1/3 se rozhoduje až do poslední chvíle a u 1/3 se to liší případ od případu. Zatímco chroničtí nevoliči si většinou s rozhodováním příliš hlavu nelámou a k volbám jít prostě nechtějí, vlažní (ne)voliči častěji váhají a výsledná neúčast tak bývá spíše výsledkem jejich momentálního rozpoložení či zdánlivých malicherností, jako je například aktuální počasí.
Nevoliči se od voličů odlišují především nezájmem o společensko-politické dění či vyšší nedůvěrou v instituce i lidi kolem sebe
Přestože i v řadách nevoličů označila více než polovina volby do Poslanecké sněmovny za důležité, současné Poslanecké sněmovně důvěřuje pouze 8 % dotázaných, podobně jako vládě. Prezidentovi důvěřuje naproti tomu relativně vysokých 44 % nevoličů a například Evropské unii pak 28 %. Tyto hodnoty jsou stejně jako hodnoty důvěry v soudy, média apod. podstatně nižší ve srovnání s celou českou populací. „Alarmující je srovnání nevoličů oproti obecné populaci v rámci celkové mezilidské důvěry. Například podle nedávného výzkumu CVVM nevěří lidem kolem sebe 17 % Čechů, ovšem v naší studii zaměřené výhradně na nevoliče to vychází na 46 %,“ upozorňuje Jan Burianec ze STEM/MARK. Větší míra nedůvěry k ostatním lidem panuje u mladých nevoličů, méně vzdělaných a u těch s nižší životní úrovní.
V porovnání s voliči se nevoliči (zejména chroničtí) mnohem méně zajímají o společensko-politické dění. Týká se to všech geografických úrovní – jak dění v daném regionu, tak v Česku i v zahraničí. Mezi chronickými nevoliči projevuje zájem o společensko-politické dění jen kolem 10 % dotázaných, naopak v ostatních skupinách nevoličů je to alespoň čtvrtina. Nejvíce čerpají informace o aktuálním dění z internetových zpravodajských portálů, sociálních sítí a z televize. Zajímavým zjištěním je to, že spousta nevoličů určité zdroje (především sociální sítě nebo komerční televize) využívá, přestože jim tolik nedůvěřují.
Česko považují nevoliči za prozápadně orientovaný, ale spíše chudý a zakřiknutý stát se špatnými mezilidskými vztahy. Oproti voličům si ještě častěji stěžují na celkové negativní směřování. „Vůbec nelze argumentovat, že by lidé k volbám nechodili, protože jsou se vším spokojení a necítí potřebu změny. Vývoj by však musel být zřejmě ještě mnohem kritičtější, aby nevoliče donutil k volbám přijít a hlasovat pro nějakou změnu či směr,“ uvažuje Jan Burianec.
Proč vlastně k volbám nechodí? „Není koho volit, všichni jsou (stejně) špatní, nikomu nevěřím,“ zní typická odpověď nevoličů
Nejčastějším důvodem nezájmu o účast v parlamentních volbách na podzim 2025 je pocit, že není koho volit, všichni jsou (stejně) špatní a lidé politikům nevěří. Ve skupině frustrovaných (ne)voličů tento důvod zmínilo dokonce 56 % dotázaných, v celém vzorku nevoličů pak 43 %. Druhá zásadní příčina neúčasti některých oprávněných voličů je skutečnost, že jednoduše necítí potřebu a politika je prostě nezajímá (24 %). Třetí nejčastější důvod představuje pocit, že volby nic nezmění a nemá to smysl (16 %). Časové či zdravotní důvody naproti tomu uváděli jen jednotky procent nevoličů – časové hlavně mladí pod 30 let (cestování či práce v zahraničí, případně nutnost jet do místa svého trvalého bydliště), zatímco zdravotní v podstatě výhradně senioři nad 60 let.
„Klíčovým faktorem neochoty podstatné části populace účastnit se voleb je celkový negativní obraz české politické scény a také absence politického subjektu, se kterým by se lidé ztotožnili a šli ho „s nadšením“ podpořit,“ shrnuje analytik Radek Pileček a dodává, že pouhé hledání menšího zla není cestou k vyšší volební účasti.
„Vysokou volební účast jsme v České republice evidovali v 90. letech, jenže opoziční smlouva z roku 1998 ukázala lidem, že se politici mohou nakonec dohodnout jakkoliv. Tím se zhroutila do té doby neprostupná pomyslná hráz mezi pravicí a levicí a výrazně klesla důvěra lidí ve volby jako takové a v jejich skutečnou moc něco změnit,“ doplňuje sociolog Jan Burianec.
Slušná politická kultura, dodržování předvolebních slibů, možnost hlasovat přes internet či nová politická strana – to jsou případné motivace k vyšší volební účasti
Mezi nevoliči není přílišný zájem jakkoliv volby řešit se svými blízkými – 2/3 chronických nevoličů se například se svou rodinou ani přáteli o volbách vůbec nebaví. Právě u chronických nevoličů nás asi nepřekvapí, že nejčastější odpovědí na otázku potenciální motivace k volební účasti je „Nic“. Na druhou stranu naprostá většina vlažných či frustrovaných (ne)voličů by se nějakým způsobem asi přesvědčit dala. Hlavní motivací k potenciální účasti by byly viditelné pozitivní dopady voleb a kroků vlády na jejich životy a větší odpovědnost politiků (i za dodržování předvolebních slibů).
K vyšší volební účasti by přispěly spíše pozitivní změny, zatímco negativní vedou spíše k apatii. Až vyloženě extrémně negativní vývoj by nevoliče zmobilizoval (riziko zatažení do války či hospodářské krize). Hodně oslovených nevoličů volá po vzniku nové politické strany a objevení nových výrazných kandidátů na české politické scéně. „Sice to vypadá, že si lidé přejí vznik nového silného politického subjektu, ale zároveň se ukazuje, že čeští (ne)voliči jsou velmi různorodí a nároční, proto je téměř nemožné vyhovět všem. Někteří navíc nezapomínají a příklady z minulosti typu Věcí veřejných jim příliš optimismu přidat nemusí,“ zamýšlí se Jan Burianec.
Volby do Poslanecké sněmovny roku 2025 budou prvními, ve kterých budou moci čeští občané žijící dlouhodobě v zahraničí volit prostřednictvím korespondenční volby. Zavedení korespondenční volby i pro občany žijící na území Česka by ale do budoucna volební účast nejspíše příliš nezvýšilo. „Více motivující než případné korespondenční hlasování by pro české nevoliče byla možnost hlasovat po internetu z pohodlí domova,“ říká analytik Radek Pileček ze STEM/MARK. Konání voleb jiné dny než v pátek a sobotu by téměř nic neřešilo. Spontánně ale občas respondenti navrhovali den pracovního volna, což skutečně v mnoha jiných státech aplikují.
Část českých nevoličů svou plánovanou neúčast v podzimních sněmovních volbách ještě možná přehodnotí. Prioritní témata vnímají podobná jako voliči
Přibližně třetina českých nevoličů by své rozhodnutí o neúčasti v podzimních parlamentních volbách ještě mohla změnit. U chronických nevoličů se to týká pouze 16 %, zatímco u vlažných (ne)voličů až 51 %. „Tato polovina z 1,5 milionu vlažných (ne)voličů tudíž představuje zásadní část elektorátu, se kterou se jistě pokusí politické strany v předvolebních kampaních pracovat a přimět je k volební urně dorazit,“ podotýká Jan Burianec s tím, že klíčem bude hlavně pozitivní předvolební kampaň (např. prezentace toho, co během minulého volebního období političtí představitelé již odpracovali a na co mohou dále navázat), jelikož z negativních kampaní jsou nevoliči lidově řečeno otrávení a volební účast naopak mohou spíše snižovat.
„Z hlediska vnímání prioritních politických témat se nevoliči téměř vůbec neodlišují od voličů, takže v této záležitosti mají politické strany vlastně celkem usnadněnou práci,“ říká analytik STEM/MARK Radek Pileček. Aktuálně vychází pětice témat, na která by měli podle nevoličů politici upřít největší pozornost: 1) ceny a kvalita potravin; 2) ceny energií (pozn. autorů: jedná se do určité míry spíše o sezónní téma); 3) zdravotnictví; 4) platy a životní úroveň; 5) dostupnost bydlení. Těchto top pět témat je shodných u nevoličů jako u celé populace. V zásadě jde o témata, která se nejvíce dotýkají každodenního života a peněženky českých obyvatel, proto není překvapením, že se vyskytují v popředí.
Příloha: identifikované typické persony u nevoličů
Výzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi byl realizovaný komplexní formou skupinových diskuzí a kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo kombinací telefonického a online sběru dat na Českém národním panelu. Celkem se zúčastnilo 1207 respondentů reprezentujících české nevoliče proporčně podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Kvantitativní data byla sbírána v termínu od 24. února do 12. března 2025. Kvalitativní předvýzkum proběhl v únoru 2025 formou dvou skupinových diskuzí s chronickými a vlažnými nevoliči.
V Praze, 5. května 2025
Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, tel.: 776 179 823
Radek Pileček, pilecek@stemmark.cz, tel.: 734 832 682