Energotrack 2025 odhaluje proměnu české energetiky očima domácností: roste spokojenost i touha po soběstačnosti, ale porozumění stále složitější energetice tomu neodpovídá a ochota ke změně dodavatele energií zůstává nízká. Zájem o moderní technologie však postupně sílí.
Druhé pokračování unikátní studie Energotrack agentury STEM/MARK přináší detailní pohled na to, jak se české domácnosti v energetice rozhodují a co jejich chování ovlivňuje. Stabilnější situace po energetické krizi uklidnila trh, ale zároveň zvýraznila rozdíly mezi lidmi, kteří aktivně hledají řešení, a těmi, kdo spíše vyčkávají, případně si neví rady. Studie mapuje naše znalosti, motivace a chování na vzorku více než 1500 respondentů ve věku 25–69 let a sleduje vývoj v oblasti vztahu s dodavateli energií, užívání technologií, smart řešení a realizace úspor.
Součástí studie jsou také vlastní indexy znalosti, aktivity a spokojenosti, které ukazují rozdíly mezi skupinami respondentů z hlediska jejich aktivity, znalostí a postoje k tradičním vs. moderním zdrojům energie.
Druhý rok studie Energotrack reflektuje dopady posledních let, zejména energetické krize, a sleduje proměny chování zákazníků. Nejaktivnější skupinou jsou mladší lidé a domácnosti s technologiemi typu fotovoltaika či smart metering, kde aktivita a možnosti využít všechny výhody a rizika nové energetiky výrazně roste s počtem zařízení v domácnosti. Studie má ambici dlouhodobě monitorovat, jak se bude tento trend vyvíjet napříč byty a rodinnými domy a do jaké míry jej ovlivní nové směry, jako komunitní energetika, agregace flexibility, tedy dvě stěžejní změny v prvních dvou letech výzkumu.
Vývoj indexů: Udržitelnost vede, Smart a Technologie zaostávají
Indexy vytvořené pro studii Energotrack umožňují nahlédnout do různých aspektů chování spotřebitele – propojují míru orientace v energetice, reálnou aktivitu a subjektivní spokojenost do jednoho uceleného rámce. Díky tomu dokážou zachytit rozdíly mezi jednotlivými skupinami domácností, sledovat jejich vývoj v čase a odhalovat trendy, které by v klasických ukazatelích snadno zanikly. Index Udržitelnost dlouhodobě vede a meziročně posílil, zatímco Smart a Technologie zůstávají nejslabší kvůli nízkému rozšíření i porozumění chytrému měření a vnímané složitosti a také finanční nedostupnosti moderních technologií (FVE, Tepelná čerpadla). Index komodity (nastavení produktu a vztah s dodavatelem elektřiny a plynu) mírně roste, ale rozdíly mezi skupinami se prohlubují: nejlépe si vedou vlastníci rodinných domů, lidé s vyšším vzděláním a domácnosti s dobrou technologickou vybaveností. Pasivní jsou naopak například sídlištní domácnosti.
Praktici vs. Teoretici
Češi se v přístupu k energetice dělí na dvě poloviny: „praktiky“ (48 %), kteří pořizují technologie a aktivně řeší spotřebu, a „teoretiky“ (52 %), kteří se více orientují v cenách a pojmech, ale v praxi zůstávají pasivní. Trend směřuje k úbytku aktivních domácností (respektive ti aktivní již si technologie pořídili, je potřeba pomoci těm neaktivním), což firmy i stát staví před úkol komunikovat jednodušeji a srozumitelněji. „Trend je zřetelný: ubývá lidí, kteří jsou aktivní, a přibývá těch, kteří „raději nic nemění“. To je důležitý signál pro firmy i stát – i dobré produkty a služby se bez srozumitelné komunikace a praktického návodu k použití k zákazníkovi nedostanou,“ uvádí Tomáš Rychecký, ředitel agentury STEM/MARK.
Energetická (ne)závislost: Ekonomové, Konzervativci a Optimisté
Studie rozlišuje tři základní typy přístupu Čechů k otázce energetické nezávislosti státu, tedy k tomu, nakolik by se měl stát spoléhat (nebo nespoléhat) na dovoz energie ze zahraničí. První skupinou jsou tzv. Ekonomové (32 %). Ti se nejvíce obávají finančních dopadů změn a dávají přednost energetické závislosti, jen pokud zaručí nižší či stabilní ceny. Následují „Konzervativci“ (40 %), kteří chtějí oddálit odchod od uhlí alespoň do doby, než bude k dispozici adekvátní náhrada. Poslední skupinu tvoří tzv. Optimisté (28 %). Ti se zajímají o rozvoj alternativních zdrojů, častěji řeší elektromobilitu a podporují další moderní technologie. Pro energetické firmy je to jasný vzkaz, kterou potvrzují i spoluautoři studie Darja Bergman a Ondřej Vácha: „Tutéž změnu je potřeba vysvětlovat různým skupinám jiným jazykem – jednou přes peníze, jindy přes jistotu dodávek nebo přes moderní technologie.“
Elektromobilita: téma, které rozděluje
Elektromobilita zůstává jedním z nejvíce polarizujících témat. Čtvrtina Čechů vnímá hlavně negativa elektroaut (dojezd, cena, životnost baterie), zatímco podobně velká skupina „Aktivistů“ zdůrazňuje nižší emise a moderní technologie. Další část lidí bere elektromobily spíš jako technologickou novinku a téměř třetina si je s klimatem nespojuje.
Celkem 70 % respondentů zatím neuvažuje o pořízení elektroauta, 30 % věří, že jednou nahradí spalovací motory. Dvě třetiny lidí elektromobilitě nedůvěřují, což ukazuje na potřebu srozumitelnější komunikace a větší dostupnosti praktických zkušeností.
Z těch, kteří plánují nákup vozu, 11 % přímo zvažuje elektromobil a třetina ho nevylučuje. Smyslem výzkumu Energotrack je dlouhodobě sledovat, jakou roli sehrají elektromobily v akumulaci energie či agregaci flexibility, zejména v kombinaci s domácí fotovoltaikou.
Češi drží dodavatele, tápou v cenách a budoucnost vidí v technologických inovacích
Studie ukazuje, že Češi zůstávají vůči svým energetickým dodavatelům mimořádně loajální, až pasivní. Svoji aktuální obchodní cenu za kWh elektřiny a plynu zná jen minimum lidí (a to jen dva roky od zastropovaných cen). Jen polovina domácností během roku řeší kontrolu či ověřování ceny.
Ve smart meteringu panují vysoká očekávání, ale porozumění je stále nízké. Mnoho lidí “chytré měření“ často zaměňuje s běžným sledováním spotřeby typu zadávání samoodečtu. Přesto roste ochota optimalizovat spotřebu a skutečný posun může přijít se širším využitím dat a průběhového měření, rozšířením služby flexibility mimo okruh výrobců k domácnostech s potenciálem akumulovat.
V oblasti udržitelnosti Češi výrazně nadhodnocují podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, což ukazuje spíše na přání než na znalost reálné struktury výroby. Aktivnější přístup k úsporám a technologiím mají zejména domácnosti v rodinných domech a ty, které už vlastní zdroj energie. Právě v těchto skupinách se také soustřeďuje největší potenciál pro rozvoj komunitní energetiky. Zájem o ni dnes roste hlavně mezi aktivními účastníky trhu, kde se elektřina už vyrábí, zároveň ale přetrvává obava z administrativní náročnosti a silné očekávání, že stát nastaví jasná pravidla a zajistí dlouhodobou energetickou stabilitu.
„S uklidněním energetické krize a poklesem cen komodit klesla motivace domácností aktivně řešit technologie a dodavatele. Ve druhém roce studie tak přibývá pasivních ‚teoretiků‘ s nižším porozuměním energetice,“ uzavírá Tomáš Rychecký.
Je to dočasný trend? A jaký očekáváme další vývoj? V případě zájmu o detailnější výstupy nebo spolupráci nás neváhejte kdykoliv kontaktovat.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online, osobního a telefonického dotazování se zúčastnilo 1540 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku 25–69 let, kteří v domácnosti rozhodují o otázkách energií. Šetření probíhalo v říjnu 2025.
Tisková zpráva STEM/MARK
- Tomáš Rychecký, rychecky@stemmark.cz , tel.: 602 391 195
- Darja Bergman, bergman@stemmark.cz , tel.: 724 315 055
- Ondřej Vácha, vacha@stemmark.cz , tel.: 607 250 056