Vánoce jsou za dveřmi a přípravy vrcholí. Ve STEM/MARK jsme se podívali, s kým Češi nejčastěji tráví Štědrý večer a co si dávají na talíř. Většina populace zůstává na Štědrý den doma v kruhu svých blízkých a kapr stále vede, i když u mladých už častěji vítězí kuřecí řízek. A možná budete překvapeni: největší emoce nevzbuzuje ryba na talíři, ale kečup v bramborovém salátu, toleruje ho každý pátý.
Jak se Vánoce slaví a co se na Štědrý večer jí
Na Štědrý večer se Češi nejčastěji scházejí doma, obvykle jen v rámci vlastní domácnosti (72 %). Mladí ve věku 18–29 let zůstávají doma méně často (60 %) a více tráví večer u širší rodiny doma nebo odjíždějí k příbuzným, což souvisí s tím, že ještě nemají vlastní „rodinnou“ domácnost.
Štědrovečerní hlavní chod je stále velmi tradiční. V jídelníčku dominuje kapr (pro 45 % je to hlavní chod), následovaný kuřecím řízkem (24 %) a dalšími variantami (Graf 1). Výrazně se přitom projevuje generační posun, jelikož kapra preferují nejčastěji lidé věkové skupiny 60+ (56 %), zatímco u skupiny 18–29 let je kapr méně populární (33 %) a naopak převažuje kuřecí řízek (38 %; oproti 13 % v rámci skupiny 60+). Mladí také volí jiné rybí alternativy než kapra.
Jsou i některé geografické a sídelní rozdíly. Kapr zůstává celkově nejtradičnějším štědrovečerním pokrmem, zejména na Moravě, v Jihočeském kraji a ve velmi malých obcích do 1 000 obyvatel (55 %). Kapr je sice nejoblíbenějším štědrovečerním pokrmem i v Praze, ale právě zde se na Vánoce nejčastěji jí také kuřecí řízek (a to nejčastěji ve srovnání se zbytkem republiky).
Z polévek se pak nejčastěji podává rybí (30 %) a také hrachová (12 %) nebo vývar (12 %). Stejně jako u hlavního chodu, volí starší generace tradici a podává rybí polévku nejčastěji a regionálně se liší i typické varianty, například v Moravskoslezském kraji jedí nejčastěji polévku hrachovou, ve Zlínském je oblíbená houbová, či kyselica.
„Téměř třetina domácností se bez štědrovečerní polévky obejde. Pravidla stolování se tak postupně vzdalují několika-chodovému menu, které bylo dříve běžné. Tento trend může být také spojený s tím, že jsou štědrovečerní porce tak velké, že zkrátka na polévku lidé nemají příliš pomyšlení,“ dodává analytička STEM/MARK Eliška Blažková.
Graf 1: Co bude hlavním chodem štědrovečerní večeře?
Kečup do bramborového salátu nepatří
V otázce „co do bramborového salátu nepatří“ se ukazuje překvapivě silná shoda na několika „zakázaných“ i naopak skoro „povinných“ ingrediencích. Nejvíc lidí v salátu odmítá houby (84 %), kečup (80 %) a jablko (55 %), přičemž právě kečup vyvolává napříč generacemi nejvíce emocí. Na opačném konci stojí suroviny, které se zpochybňují jen výjimečně, nakládané okurky (2 % zpochybňuje), majonéza (3 %) a vařené vejce (4 %).
Generačně se rýsují jemné rozdíly. Pro srovnání, lidé 60+ častěji preferují tradičnější bramborový salát s mrkví a hráškem a zároveň častěji razí názor, že do salátu patří také jablko. Naopak u nejmladších (18–29 let) je, při srovnání s ostatními věkovými skupinami, „odpor“ k jablku nejsilnější. Mladí by dále častěji vynechali vařené vejce v salátu, (10 % lidí ve věkové skupině 18-29 let si myslí, že do salátu nepatří), stejně jako nakládané okurky (8 %).
Rozdíly se ukazují i regionálně. Pokud se znovu vrátíme k (možná) překvapující ingredienci, kterou je kečup, méně ho odmítají Pražané, zatímco na Moravě a zejména ve zbytku Čech je zavržen striktněji. Kontroverzní je i uzenina v salátu, méně vadí v Praze a ve zbytku Čech, zatímco Morava je ostře proti.
„Zkrátka každý má salát rád po svém – ale na jednom se Češi shodnou: zatímco kečup a houby jsou výstřednosti, které do salátu rozhodně nepatří, kyselé okurky, majonéza, vejce, mrkev a hrášek jsou naše vánoční jistoty v bramborovém štědrovečerním salátu,“ komentuje analytička STEM/MARK Eliška Blažková.
Graf 2: Které suroviny podle Vás rozhodně nepatří do tradičního bramborového salátu?
Vánoční pohoda a „co je nejdůležitější“
Novoroční předsevzetí si většina Čechů nedává (64 %), a pokud ano, většinou přiznávají, že je pak stejně nedodrží. Pravidelné stanovování předsevzetí je typické pro věkovou skupinu 30–44 let (32 %), zatímco lidé 60+ si je dávají nejméně (10 %).
Pokud jde o změnu váhy během svátků, 42 % respondentů žádnou změnu obvykle nepociťuje, 32 % přibere a 25 % toto vůbec nesleduje.
Nadpoloviční většina Čechů vnímá letošní Vánoce jako pohodové (54 %), zároveň však více než třetina populace pociťuje zvýšenou psychickou zátěž. Ženy častěji vnímají Vánoce jako náročné až velmi náročné (souhrnně 43 %), zatímco u mužů jde o 29 % (Graf 3).
„Lidé často s nostalgií vzpomínají na „kouzelné“ Vánoce z dětství, kdy se zdály být bezstarostné a dokonalé,“ komentuje analytička STEM/MARK Eliška Blažková.
V hodnotové rovině jsou pro většinu populace Vánoce spojené s rodinou a společně stráveným časem (78 %), následuje klid a odpočinek (45 %), tradice (18 %), duchovní rozměr (9 %), dárky (6 %) a jídlo a pití (5 %)
Rodina jako klíčová hodnota je nejsilněji akcentována v malých obcích do 999 obyvatel (85 %), zatímco ve velkých městech nad 10 000 obyvatel je tento podíl nejnižší (70 %).
Odpočinek nejvíce zdůrazňuje nejmladší skupina 18–29 let (60 % v rámci věkové skupiny), zatímco u 60+ je tento aspekt významný nejméně (29 %). Tradice a duchovní rozměr Vánoc jsou výrazně důležitější pro starší populaci 60+ (36 %).
Graf 3: Vnímání letošních Vánoc z hlediska psychické náročnosti (stres, shon, povinnosti)
Kontroverze a regulace: kapři a ohňostroje
Postoje k prodeji živých kaprů a k pyrotechnice ukazují výrazné generační rozdíly a napětí mezi tradicí, komfortem a regulací. Prodej živých kaprů má v Česku většinovou podporu (67 %). Souhlasí s ním i mladí ve věku 18–29 let (53 %), ale méně než starší (mezi lidmi 60+ souhlasí 76 %).
Pokud se respondenti vyjadřují k případnému státnímu zákazu, převažuje odmítavý postoj (celkem 67 %) a nejčastěji zaznívá „rozhodně nesouhlasím se zákazem“ (44 %). Nejvýrazněji ho zastává generace 60+ (58 %). Muži se zákazem nesouhlasí častěji než ženy (49 % vs. 40 %) a v nejmenších obcích je podpora úplného zákazu téměř nulová.
U pyrotechniky se situace obrací: v celé populaci převažuje nesouhlas s jejím používáním (62 %). Největší toleranci k pyrotechnice mají mladí 18–29 (47 %), zatímco lidé 60+ ji podporují nejméně (20 %) Ženy také častěji volí jednoznačný postoj „rozhodně nesouhlasím“ než muži (42 % vs. 29 % v rámci pohlaví). Zároveň se ale napříč společností rýsuje široká shoda, že pravidla pro pyrotechniku by se měla zpřísnit: toto stanovisko podporují zhruba tři čtvrtiny populace (77 %). Nejvíce souhlasí generace 60+ (82 %) a vysokoškoláci (82 %).
Graf 4: Postoje k prodeji živých kaprů a k pyrotechnice (případné omezení/zákaz)
„Shrnutím lze říci, že se oslavy Vánoc transformují a určité tradice postupně s novými generacemi pozvolna mizí. Ovšem neznamená to, že by mladí lidé přestali tyto svátky slavit, pouze si je přizpůsobují k obrazu svému. Volí zajímavé alternativní, či fúzní přístupy k oslavám tak, aby se během svátků především cítili příjemně. A zda si na slavnostní talíř naložíme rybí prsty, nebo bramborový salát s kečupem? Ve výsledku to není podstatné, nejdůležitější zůstává společně strávený čas s těmi nejbližšími.“ Veselé Vánoce přeje Eliška Blažková a celý tým STEM/MARK.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Eliška Blažková, blazkova@stemmark.cz, 721043106
V Praze dne 16.12.2025