Agentura STEM/MARK se zaměřila na to, jaké motivace vedou obyvatele Česka k návštěvám církevních staveb doma i v zahraničí. Ukazuje se, že většina lidí v Česku kostel či jinou církevní stavbu1 alespoň občas navštíví, a to nejčastěji jako součást výletu nebo při poznávání památek. Přestože víra hraje roli jen u menší části veřejnosti, řada návštěvníků zmiňuje klid, ticho a jedinečnou atmosféru uvnitř těchto staveb. Největší překážkou častějších návštěv je naopak nezájem o tyto stavby, který se projevuje hlavně u mladých lidí.
Víra v ČR
Česko patří dlouhodobě mezi nejméně religiózní země v Evropě. V našem šetření se za věřící označilo 37 % dotázaných, přičemž 12 % se zároveň hlásí k nějaké církvi.
Graf 1: Popsal/a byste sám/sama sebe jako…
V Česku lidé kostely navštěvují, v zahraničí rozhoduje cestování a peníze
Většina lidí uvedla, že církevní stavby v Česku navštěvuje (70 %). Přesto je tu velká skupina, která do nich nechodí nikdy (30 %). Častěji chodí ženy než muži (76 % vs. 63 %) a návštěvnost roste také s vyšším vzděláním (86 % vysokoškoláků vs. 58 % lidí bez maturity).
Nejmenší zájem o církevní stavby mají mladí lidé ve věku 18–29 let (58 % z této skupiny navštěvuje církevní stavby v Česku). U lidí nad 60 let je situace opačná, do církevních staveb zavítají ze všech respondentů nejčastěji (82 %).
V zahraničí je návštěvnost církevních staveb výrazně nižší, alespoň občas se do některé z nich podívá zhruba polovina české populace (53 Rozdíly v návštěvnosti církevních staveb v zahraničí tak odrážejí především možnosti cestovat, nikoli míru religiozity. Návštěva těchto staveb je často přirozenou součástí poznávacích cest, které jsou dostupnější zejména lidem s vyšším vzděláním a příjmem. Vysokoškoláci navštěvují kostely v zahraničí mnohem častěji než lidé bez maturity (78 % vs. 37 %). Podobně platí, že lidé s vyšším příjmem a obyvatelé velkých měst navštíví v zahraničí církevní stavby výrazně častěji než lidé s nižším příjmem nebo z menších obcí.
„V Česku je návštěva kostela dostupná skoro každému. V zahraničí už je to hlavně otázka toho, kdo cestuje, a má tak možnost církevní stavby v zahraničí navštívit,“ říká analytička Eliška Blažková.
Graf 2: Máte církevní stavbu, která je Vaše nejoblíbenější, nebo která Vás nadchla nejvíce v ČR nebo v zahraničí?
Kostel je hlavně památka a atmosféra, bohoslužba je jen pro věřící
Zdaleka nejčastější důvod návštěvy je jednoduchý, lidé chtějí vidět památku. Turistika a prohlídka jsou motivem téměř pro všechny, kteří kostely navštěvují (95 %). To platí i pro mladé, i když do kostelů chodí méně, když už jdou, často je to právě kvůli památce.
Druhým silným motivem je klid a atmosféra (66 %). Lidé mluví o tom, že si v kostele na chvíli odpočinou od ruchu, jsou sami se sebou nebo jen vnímají prostor. Tento důvod častěji uvádějí ženy (72 % žen oproti 60 % mužů) a lidé nad 60 let (74 %).
Kulturní program (koncerty, prohlídky s průvodcem, komunitní akce) patří mezi další časté důvody návštěvy. U části veřejnosti mohou akce fungovat jako příjemný způsob, jak kostel navštívit, i když člověk není věřící.
Jen pro menší část veřejnosti je lákadlem přímo bohoslužba (23 %). I mezi věřícími je bohoslužba spíše slabší motivací k návštěvě, a to pro méně než polovinu z nich (42 %).
Graf 3: Co Vás láká k návštěvě církevních staveb?
Největší překážkou je nezájem, šancí je větší otevřenost
Hlavní překážkou častějších návštěv církevních staveb je obecný nezájem o tyto stavby (37 %). Ten je výrazně vyšší u mladých lidí (59 %) a častěji ho uvádějí muži (47 % vs. 28 % žen). Druhou nejčastější překážkou je nedostatek času (28 %). Typicky tento důvod zmiňují lidé, kteří by do kostela šli, ale nevejde se jim to do běžného denního či víkendového režimu.
Nejčastější odpověď na otázku „Co by vás motivovalo chodit častěji“ je překvapivě prostá: kdyby byly kostely otevřeny i mimo bohoslužby (32 %). Lidé chtějí mít možnost přijít si prohlédnout prostor, rozjímat, nebo na chvíli posedět.
„Kdyby bylo možné do kostela vejít i mimo bohoslužby, mnohým by to návštěvu usnadnilo. Lidé tam totiž často nejdou kvůli mši, ale kvůli klidu a chvilce zastavení. To je vidět i u věřících. 80 % z nich říká, že v kostele hledají klid a 44 % by k častější návštěvě motivovalo právě to, kdyby byl kostel otevřený i mimo bohoslužby,“ říká analytička Eliška Blažková.
Zároveň je tu ale i velká skupina lidí, jejíž zájem nezmění nic a která o návštěvu církevních staveb nestojí (30 %). I to je důležité zmínit.
Graf 4: Co vám brání navštěvovat církevní stavby častěji?
Lidé nejčastěji navštěvují církevní stavby průběžně během roku (44 %) nebo v době dovolených a výletů (39 %). Návštěva je jen okrajově navázaná na svátky. Půlnoční mši během Vánoc 2025 navštívilo pouze 13 % dotazovaných, kde zhruba 1/4 tvořili nevěřící.
Graf 5: Půlnoční
Shrnutí na závěr
Výzkum ukazuje, že církevní stavby lidé vnímají hlavně jako kulturní a zážitkové místo, památku na výletě a prostor pro klid. Bohoslužba je pro většinu vedlejším motivem, což ale neznamená nezájem o samotné kostely. Naopak, když už lidé přijdou, chtějí si stavbu prohlédnout, na chvíli se zastavit a nasát její atmosféru.
„Praktický dopad je jednoduchý, pokud mají mít kostely větší návštěvnost i mimo špičku, nejvíc pomůže lepší dostupnost, tedy jasná a stabilní otevírací doba a možnost vejít i mimo bohoslužby. To je užitečná informace pro správce kostelů, farnosti, obce i organizace cestovního ruchu. Návštěvnost může růst bez velkých investic, často stačí otevřené dveře, dobré značení, srozumitelná pravidla návštěvy a informace online,“ dodává analytička Eliška Blažková.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v lednu 2026.
[1] Církevními stavbami zde myslíme zejména kostely (včetně katedrál a bazilik), kaple a kláštery, případně i související areály (např. zvonice, ambit, poutní místa).
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Eliška Blažková, blazkova@stemmark.cz, 721 043 106
V Praze dne 03. 02. 2026