Věřili byste, že jsou to už víc než čtyři roky, co společnost OpenAI zpřístupnila ChatGPT? Jak jsme na tom s používám těchto nástrojů v Česku? Zatímco někteří se s nimi teprve seznamují nebo je zcela míjejí, pro jiné se AI stala každodenní samozřejmostí. Pokud Vás zajímá, k čemu AI používáme, v čem z ní máme obavy a zda si v ní přejeme erotický obsah, čtěte dál.
AI nástroje používají 3 ze 4 Čechů ve věku 15-64 let. Klíčovou roli hraje věk: mezi mladými do 29 let je využívá skoro každý (89 %), mezi 30–44letými většina (78 %). Naopak mezi lidmi nad 44 let má s AI zkušenost přibližně polovina. Důležité jsou i další faktory: častěji po AI nástrojích sahají lidé s VŠ vzděláním a vyššími příjmy, což zřejmě souvisí s charakterem vykonávané práce i zájmů, a lidé z Prahy, kde je vyšší podíl studentů a vedoucích pracovníků. Mladí do 29 let patří častěji ke každodenním uživatelům a AI se stala běžnou součástí jejich života. Lidé nad 29 let používají AI několikrát za týden.
„AI si uživatele získala neomezenými možnostmi použití. Pokud někdo AI vyzkoušel, používá ji pak na denní nebo týdenní bázi,“ říká Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Nejčastěji lidé tyto nástroje využívají na vyhledání informací místo klasických vyhledávačů. Dalším typickým zadáním je konzultace, jak řešit specifickou situaci, na co nezapomenout nebo jak se s něčím vyrovnat. Časté jsou i překlady. Využívaná je taky pomoc při psaní textu ve smyslu vylepšení stylistiky, terminologie, srozumitelnosti, úprava rozsahu nebo přizpůsobení specifickému publiku. A na druhé straně pomoc při porozumění textu (typicky právní nebo lékařské texty), vysvětlení pojmů a vyvozování závěrů, ale taky vysvětlování souvislostí, hledání příkladů, ověřování znalostí pomocí testů nebo otázek, což je neocenitelné zejména při studiu. Mladí do 29 let používají AI v mnohem větší míře na všechny uvedené úkoly než ostatní věkové skupiny. Muži častěji hledají pomoc s technickými otázkami (set-up zařízení, ovládání a návody a programování), ženy častěji píší s AI první verze textů nebo hledají rady pro specifické situace.
„Vyhledávání přes chatboty je pohodlné v tom, že místo seznamu odkazů se zobrazí ucelený popis dané oblasti. Výrazně tomu pomohlo zobrazování zdrojů, které umožňuje aspoň částečnou kontrolu správností výstupů. Zároveň se AI začala integrovat do klasických vyhledávačů a často je dnes první informací, kterou uživatel při vyhledávání uvidí,“ dodává Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
AI využíváme k celé řadě úkolů, protože si „poradí se vším“ a na jakékoli zadání vytvoří nějaký výstup. Jak moc ale získané informace splňují naše očekávání a věříme jim? Většina lidí je s výstupem spokojena. Nejedná se o spokojenost absolutní a lidé vědí, že získané informace je potřeba zkontrolovat a pokud možno ověřit.
Právě jistota důvěryhodnosti a pravdivosti vyhledaných informací je věc, která trápí víc než polovinu uživatelů AI a jedná se o hlavní zápor této technologie.
„U složitějších témat se vyplatí vyloučit „halucinování“ AI pomocí kontrolních a doplňujících dotazů nebo pomocí počáteční definice požadavků na odpověď,“ doplňuje Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Do budoucna se více než polovina lidí obává falešného obsahu jako jsou deepfake videa
a fakenews, který je obtížné rozeznat od reality. Další obavou je snížení celkové vzdělanostní úrovně, jak se lidé budou plně spoléhat na AI a také zánik dalších pracovních pozic. Nedůvěryhodnosti výstupu se častěji obávají lidé s VŠ vzděláním a vyšším příjmem.
Všechno, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se AI zeptat…
Od loňského podzimu se mluví o zpřístupnění erotického obsahu v rámci AI nástrojů. Za správný krok to považuje jen necelá pětina lidí, více než čtvrtina lidí na to nemá názor a více než polovina je proti. Muži se častěji přiklánějí k jeho zpřístupnění, ženy jsou častěji proti.
Z předložených rizik se většina lidí obává, že se erotický obsah dostane k nezletilým uživatelům (82 %) nebo ho někdo zneužije k vydírání (69 %). Obě hrozby častěji uvádějí ženy, vydírání se častěji obávají lidé ve věku 60–64 let.
„Pokud AI odpovídá na dotazy o erotických tématech, vytváří textový erotický obsah nebo eroticky s uživatelem komunikuje, je to asi přijatelné. Vytváření erotických fotografií nebo videí, zvlášť s použitím reálných identit, už překračuje etické hranice,“ dodává Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 15–64 let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v lednu 2026.
National Sample (www.nationalsample.com) je jedním z největších výzkumných panelů působící v zemích střední a východní Evropy a v Thajsku. Panel slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat
o internetové populaci. Disponuje početnou skupinou 64 000 respondentů v České republice, 25 000 respondentů na Slovensku, 23 000 v Polsku, 24 000 v Maďarsku, 14 000 v Bulharsku, 13 000 v Rumunsku, 25 000 na Ukrajině a 20 000 v Thajsku.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt:Zuzana Švalbová, svalbova@stemmark.cz, tel.: 737 455 462
V Praze, 17. 2. 2026