Prezidentský úřad je vnímán důležitěji než před půl rokem. Deklarujeme, že pravomoci prezidenta známe a není třeba je posilovat. V případě své druhé kandidatury má nyní Petr Pavel nakročeno k obhajobě. Vážnou konkurenci zatím nemá. Preference budou nadále proměnlivé. To vše zjišťoval exkluzivní podzimní výzkum agentury STEM/MARK po podzimních parlamentních volbách.
Řádná přímá volba prezidenta je sice zatím relativně daleko (rok 2028), ale ve společenské diskuzi se už začínají objevovat úvahy o případné druhé kandidatuře Petra Pavla či jeho potenciálních vyzyvatelích. Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou známost a image alespoň 2 roky před samotnou volbou. Výzkumná agentura STEM/MARK se proto rozhodla opět mapovat situaci kolem prezidentského úřadu v dlouhodobém výzkumu, který poběží pravidelně až do čtvrté přímé volby prezidenta (pozn. návaznost na prezidentský tracking STEM/MARK 2019–2023 a minulou vlnu z května 2025).
V první části výzkumu STEM/MARK se zaměříme na charakteristiky budoucího prezidenta (či prezidentky), ukážeme předpoklady pro výkon funkce a náhled na prezidentský úřad obecně. Představíme také jména, které se s prezidentským úřadem začínají skloňovat.
Graf 1: Postoj k úřadu prezidenta (srovnání květen a říjen 2025)
Důležitost prezidentského úřadu nadále roste, posilovat úřad ale nechceme
Pravomoci českého prezidenta zná dobře každý sedmý oprávněný volič (zde jen drobná změna oproti květnu 2025). Většina (73 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí a jen přibližně každý osmý neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje. „Vyšší znalost pravomocí častěji deklarují muži, lidé do 45 let, respondenti s vysokoškolským vzděláním, voliči Pirátů a lidé, kteří si myslí, že prezidentský úřad je důležitý, ale pravomoci by ponechali ve stejných mantinelech“, doplňuje výsledky druhé vlny aktuálního prezidentského trackingu Jan Burianec ze STEM/MARK.
V populaci jsou nyní přibližně tři čtvrtiny lidí, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, ale význam funkce by většina Čechů neposilovala. Za posílení role prezidenta se postavilo 39 % dotázaných. Přibližně pětina vnímá naopak prezidentský úřad jako nepodstatný – jde častěji o obecně pasivnější lidi, kteří se tolik nezajímají o politicko-společenské události, starší věkové skupiny, méně vzdělané a z hlediska volebních preferencí o příznivce ANO, SPD, Stačilo! nebo Motoristů. „Lidé si po parlamentních volbách uvědomují důležitost prezidentského úřadu a úlohy prezidenta ve vyjednávání o nové vládě. Voliči nové vládní koalice například většinově souhlasí, že prezident by měl pověřit vítěze voleb vyjednáváním o nové vládě bezodkladně, kdežto voliči budoucí opozice jsou v tomto daleko zdrženlivější“, interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 2: Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky
Prezident by měl hlavně spojovat a nepoužívat vulgární výrazy
Profil budoucího prezidenta zůstává nadále pestrý. Z hlediska politické znalosti voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických stranách. Může se to zdát trochu jako protimluv, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný starosta za nezávislé. Jako ideální profesní průprava je stále vnímána diplomacie či ekonomie, které od roku 2019 ještě o něco posílily. Oproti květnu 2025 si polepšil pedagog a (i díky vzrůstající oblibě současného prezidenta) voják či armádní činitel.
„V takzvané prezidentské přípravce je velmi odlišné vnímání z hlediska věku. Zatímco mladí by si nadprůměrně často přáli pedagoga, vojáka či občanského aktivistu, starší lidé více diplomata, ekonoma nebo manažera“, doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího extroverta. Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Ba naopak, ženský element v politice je mezi lidmi od roku 2019 spíše více žádaný. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch. ČR by se tak mohla v tomto ohledu přiblížit Slovensku, které již tuto zkušenost s ženou prezidentkou (pozn. bývalá prezidentka Zuzana Čaputová) má. Dle analýzy STEM/MARK může navíc kandidatura charakterní ženy přilákat méně aktivní voliče, kteří chodí k volbám sporadicky či vůbec.
„Zvolili jsme metodu sémantického diferenciálu (proti-pólových charakteristik), abychom lépe pochopili preference budoucích voličů. Ukázalo se, že v mnoha atributech voliči nemají vyhraněnou preferenci nebo se jejich názory polarizují. Mezi takové patří například to, zda by měl být prezident liberální nebo konzervativní, případně intelektuální či lidový. Naopak u testovaných výroků se naprostá většina respondentů shodla, že prezident by neměl používat vulgární výrazy, měl by pravidelně navštěvovat lidi v regionech a představovat své názory“, vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 3: Preferované charakteristiky hlavy státu v časovém srovnání (květen vs. říjen 2025)
2/3 lidí zatím nemá preferovaného kandidáta na budoucího prezidenta
Na spontánní otázku, kdo by měl být v roce 2028 (předpokládaný termín čtvrté přímé volby) prezidentem dokázalo 32 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem. Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Spektrum jmen, která se objevovala, je poměrně široké. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény ale dominoval současný prezident Petr Pavel, s výrazným odstupem pak Andrej Babiš či Karel Havlíček.
O něco vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které zastávají významné politické, společenské či ústavní funkce (pozn. v aktuální vlně testováno celkem 40 jmen). Respondenti měli možnost uvést, koho vůbec znají a následně případně koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují. Kdo z dalších osob se dostal na přední příčky eventuální volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Petr Pavel má minimálně v tuto chvíli velmi slušnou šanci svůj mandát obhájit. Preference ale budou s blížícím se termínem volby proměnlivé a mohou se postupně objevovat další relevantní jména, která budou o kandidaturu stát. Největším „překvapením“ je opět pozice herce a moderátora Marka Ebena, který se již v předchozím prezidentském trackingu (2019-2023) umísťoval kontinuálně na předních pozicích. Svou kandidaturu ale dlouhodobě vylučuje.
Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na National Sample se zúčastnilo 1008 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální data byla sbírána od 14. října do 27. října 2025. Šetření probíhá opakovaně a na vlastní náklady STEM/MARK (bez zadavatele).
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 13. 11. 2025