Vstáváte o víkendu v poledne, nebo držíte pevný řád? Průzkum STEM/MARK odhalil, že pravidelný spánkový režim stejný po celý týden dodržuje jen třetina Čechů. Přitom čím více se náš biorytmus rozpadá, tím horší je kvalita spánku a pocit ranní svěžesti. Výsledky navíc ukazují, že průběh noci zrcadlí naši psychiku: hluboký odpočinek totiž nesouvisí jen s únavou nebo zdravím, ale také s vnitřní rovnováhou, zdravou sebedůvěrou a jasnými životními cíli. Co všechno o nás tedy kvalita nočního odpočinku vlastně prozrazuje?
Pravidelný spánkový režim drží po celý týden jen třetina lidí
Pravidelný spánkový režim, který se nemění mezi všedními dny a víkendem, má zhruba třetina Čechů. Se stoupajícím věkem přitom pravidelnost výrazně roste: zatímco mezi mladými ji drží jen pětina, u lidí nad 60 let už více než polovina. Mladší lidé naopak častěji uléhají a vstávají podle aktuální situace, případně dodržují režim jen ve všední dny a o víkendu ho mění. Lidé ve věku 30-59 let pak mají častěji pravidelný režim vstávání a usínání, který je ale jiný ve všední den a o víkendu.
Ve všední dny Češi nejčastěji vstávají mezi 5. a 7. hodinou ráno (52 %) a chodí spát mezi 22. a 23. hodinou (33 %), případně i o hodinu dříve (27 %). O víkendu se režim posouvá: nejčastější vstávání je mezi 7. a 8. hodinou (30 %), třetina lidí vstává až mezi 8. a 12. hodinou. Také usínání je o víkendu pozdější, častěji mezi 23. a 1. hodinou ráno.
V průměru tedy Češi tráví v posteli přibližně 8 a půl hodiny o víkendu a přibližně 8 hodin
ve všední den.[1] Delší dobu uvádějí ženy a mladí lidé do 30 let. Lidé se stabilním spánkovým režimem po celý týden pobývají v posteli ve všední dny v průměru o něco déle než lidé s režimem nepravidelným, kteří si zase v posteli déle poleží o víkendu.
„Přestože ženy tráví v posteli delší dobu, nemusí to nutně znamenat, že se vyspí lépe než muži. Délka času stráveného v posteli se nerovná kvalitě spánku. Data ukazují, že ženy mají častěji než muži pocit, že nespí dostatečně dlouho, nejsou ráno fit a nemohou spát kvůli problémům se spánkem. Muži na druhou stranu častěji dobrovolně obětují spánek na úkor zábavy, jako je například sledování televize či hraní her,“ doplňuje analytička Tereza Kyselová ze STEM/MARK.
Spánek Čechům kazí nepravidelnost, stres i životní styl. Řešení přitom často nehledají
Pravidelný spánkový režim se ukazuje jako jeden z klíčových faktorů, které ovlivňují kvalitu spánku i to, jak odpočatě se lidé ráno cítí. Čím více je režim rozházený, tím častěji lidé říkají, že jim vlastní nastavení a délka spánku nevyhovuje a že se po probuzení necítí dostatečně svěží. Celkově 42 % Čechů uvádí, že jim pravidelnost spánku vyhovuje, 68 % je spokojeno s jeho délkou a 64 % se ráno cítí fit. Největší spokojenost přitom deklarují lidé starší 60 let, u nichž je pravidelný režim častější.
Na opačné straně stojí mladší lidé a lidé v produktivním věku. Mladí by častěji chtěli spát o něco více, ale brání jim v tom povinnosti nebo zábava. Lidé ve věku 30 až 44 let zase častěji uvádějí, že jim nevyhovuje pravidelnost ani délka spánku, typicky kvůli různým pracovním či rodinným závazkům. Nejhůře svůj spánek hodnotí lidé pracující na směny nebo s nepravidelnou pracovní dobou. Ti zároveň častěji říkají, že se svou situací nemohou příliš dělat.
Problémy se spánkem přitom nejsou okrajovým tématem. Alespoň někdy je zažilo sedm z deseti Čechů. Častěji se týkají žen, lidí pracujících na směny a obecně těch, kteří mají nepravidelný spánkový režim. Jejich výskyt navíc mírně roste s věkem. Muži naopak častěji uvádějí, že problémy se spánkem nikdy neměli (36 %).
Přesto se značná část lidí své potíže řešit nesnaží. Přibližně dva z pěti lidí, kteří problémy se spánkem mají nebo měli, je nijak neřeší či neřešili. Častěji jde o lidi starší 60 let a osoby bez maturity. Ti, kteří řešení hledají, nejčastěji upravují podmínky pro spaní, zvyšují fyzickou aktivitu během dne nebo mění samotný spánkový režim. Právě tato nejčastější opatření patří zároveň mezi ta, která lidé hodnotí jako nejúčinnější. Vysokou efektivitu připisují také lékům na předpis a psychohygieně, kterou častěji praktikují ženy.
„Do režimu spánku může významně promlouvat také střídaní zimního a letního času v průběhu roku. Zhruba 40 % Čechů uvádí, že jim střídání časů vadí a mají pak problém svůj spánkový režim srovnat. Častěji tím trpí ženy a lidé nad 60 let. Polovině populace změna času nijak nevadí, zejména mužům a mladým lidem pod 30 let, ale pouze 9 % tuto změnu vyloženě vítá,“ dodává Tereza Kyselová ze STEM/MARK.
Na kvalitu spánku ale nepůsobí jen samotný režim. Lidé, kteří zažívají nebo zažili problémy se spánkem, se potýkají také s dalšími rizikovými okolnostmi, které mohou spánek zhoršovat. Nejčastěji jde o špatný životní styl a stres ze společenských a životních podmínek. Přibližně poloviny se alespoň částečně týká také stres z osobního života, špatné stravování a stres z práce. Mladší lidé do 44 let těmto rizikům čelí častěji, stejně jako pocitu celkového vyhoření. Lidé nad 60 let naopak častěji říkají, že se jich většina těchto starostí už netýká. Výjimkou je chronická nemoc nebo bolest, která trápí polovinu z nich. S přibývajícím věkem se subjektivní vnímání vlastního zdraví obecně zhoršuje: mezi šedesátníky a staršími si na špatnou kondici stěžuje zhruba každý třetí.
„Souvislost mezi spánkem a zdravím je naprosto jednoznačná. Lidé, kteří se cítí zdraví a plní energie, si obvykle pochvalují také pravidelný a dlouhý spánek, po kterém jsou dostatečně odpočatí. Naopak ti, které trápí podlomené zdraví a věčná únava, spí výrazně hůře. Tento vztah přitom funguje obousměrně – naše celkové zdraví ovlivňuje, jak se vyspíme, a kvalita spánku pak zpětně působí na naši vitalitu a množství energie,“ vysvětluje Tereza Kyselová ze STEM/MARK.
Spánek jako zrcadlo životního nastavení
Už dřívější výzkumy poukázaly na skutečnost, že spánkový komfort závisí nejen na spánkovém režimu či zdravotním stavu člověka, ale je podmíněn rovněž jeho osobnostními rysy a celkovým mentálním nastavením.[2] Data z výzkumu STEM/MARK tento vztah potvrzují: vyšší vitalita a lepší spánek se častěji pojí s aktivnějším, sebevědomějším a vyrovnanějším přístupem k životu.
Lidé, kteří spí déle a svůj spánek hodnotí jako kvalitnější, častěji uvádějí, že jim v posledním roce nechyběla sebedůvěra, případně ji ztratili jen výjimečně. Zároveň se méně obávají změn – nevadí jim, nebo je dokonce vítají – a k životu přistupují spíše aktivně.
Zajímavé je, že lepší spánek nemají nutně ti, kteří si bez omezení dopřávají, ani ti, kteří jsou na sebe naopak příliš přísní. Lépe na tom bývají lidé, kteří dokážou najít zdravou rovnováhu – tedy umějí si dopřát, ale nepřehánějí to. Podobně se kvalitnější spánek pojí také s přiměřenou rázností v rozhodování: tito lidé dokážou občas přimhouřit oko nad drobnostmi, ale v zásadních věcech si zachovávají pevnější postoj.
Data rovněž ukazují, že lépe spí paradoxně ti, kteří jdou za svým cílem vždy a nekompromisně, a zároveň ti, kteří za ním nejdou nikdy. Tyto dvě protikladné skupiny lidí jsou výrazně častěji naprosto spokojeni s délkou a pocitem dostatečnosti jejich spánku.
„Společným jmenovatelem může být větší vnitřní srozumění s vlastním nastavením – tedy menší rozpor mezi tím, co člověk chce, a tím, jak skutečně jedná. Kvalitnější spánek tak nemusí souviset s tím, jak moc je člověk úspěšný ve smyslu, že sleduje a dosahuje svých cílů, ale spíše s tím, jak jasný a čitelný vztah ke svým cílům má,“ dodává Tereza Kyselová ze STEM/MARK.
Horší spánek naopak častěji zažívají lidé, kteří se vnímají jako méně sebevědomí, jsou spíše střídmí, odmítají změny a dávají přednost klidu, jistotě a svým zaběhlým zvykům. Jde také o lidi, kteří se nacházejí v jakési pasti polovičatých ambicí – za svými cíli směřují jen zřídka nebo někdy. U této skupiny se častěji objevuje i větší rozkolísanost v přístupu k rozhodování. V životě se uchylují buď k rázným řešením s důrazem na činy a okamžitý výsledek, nebo naopak reagují přehnaně opatrně a umírněně (například ze strachu z neúspěchu).
„Výsledky tak naznačují, že kvalitní spánek souvisí nejen s tím, kolik máme energie, ale také s mírou sebedůvěry, otevřeností ke změnám a schopností žít v souladu s vlastním nastavením,“ shrnuje Tereza Kyselová ze STEM/MARK.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu Dialog se zúčastnilo1017 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku 18 a více letproporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v květnu 2026.
[1] Počet hodin je vypočítaný z otázek „V kolik hodin obvykle chodíte spát?“ a „V kolik hodin obvykle vstáváte?“. Udává proto délku pobytu v posteli, nikoli nutně čistý čas spánku.
[2] Například: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5837948/
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt:Tereza Kyselová, kyselova@stemmark.cz, tel.: 723 761 880
V Praze, 17. 6. 2026