Za necelé dva týdny se uskuteční americké prezidentské volby, které se zájmem sleduje v podstatě celý svět. Výzkum agentury STEM/MARK na reprezentativním vzorku české dospělé populace ukázal, že většina Čechů fandí Kamale Harrisové. Její vítězství si přeje dvakrát více dotázaných než vítězství Donalda Trumpa. Ani jeden však lidem není vysloveně sympatický a jedná se spíše o hledání menšího zla.
Donalda Trumpa preferují voliči SPD, KSČM a Motoristů, naopak Kamalu Harrisovou především voliči stran současné vládní koalice
Celkem 53 % dotázaných (po odstranění těch, které americké prezidentské volby vůbec nezajímají) preferuje kandidátku demokratů Kamalu Harrisovou. Donaldu Trumpovi z řad republikánů fandí 27 % respondentů a zbylých 20 % nemá vyhraněný názor. „Na stranu Harrisové se příklánějí častěji mladí Češi pod 45 let, jedinci z domácností s vyššími příjmy a hlavně vysokoškolsky vzdělaní, mezi kterými ji podporují dvě třetiny oslovených,“ říká výzkumný analytik Radek Pileček.
Trumpovi na druhou stranu častěji přejí vítězství muži (ve srovnání se ženami), lidé bez maturity, senioři nad 60 let a jedinci z domácností s nízkými příjmy. Z regionální perspektivy Trumpovi více fandí lidé žijící na Moravě než v Čechách, zatímco Harrisová by měla v rámci Česka nejvyšší volební podporu v Hlavním městě Praze, kde je jí nakloněno 65 % občanů, kdežto Trumpovi pouze 16 %.
Při volbách amerického prezidenta bývají v médiích prezentovány mapy s vyznačením červených států (vítězství Republikánské strany) a modrých států (vítězství Demokratické strany). „Kamala Harrisová by podle realizovaného průzkumu měla většinovou podporu ve 13 ze 14 českých krajů, tudíž by se příslušná volební mapa zbarvila téměř jednolitě do modra,“ komentuje analytik Radek Pileček ze STEM/MARK a dodává, že jediným krajem s převahou podpory Trumpa je Olomoucký.
Velké rozdíly jsou patrné v závislosti na aktuálních preferencích respondentů pro české sněmovní volby. Kamala Harrisová naprosto dominuje u potenciálních voličů stran současné vládní koalice (a rovněž u příznivců Pirátů). Mezi voliči TOP 09 jí vyjádřilo podporu dokonce 95 % dotázaných, ale i u voličů ostatních stran dřívější „pětikoalice“ se podíl jejích fanoušků pohybuje kolem 80 %. Donald Trump by se naopak jako nový americký prezident více líbil 7 z 10 voličů KSČM a také nadpoloviční většině voličů SPD nebo Motoristů. Voliči hnutí ANO jsou v této otázce rozděleni na dva stejně velké tábory – 2/5 fandí Harrisové, 2/5 fandí Trumpovi (a zbylá pětina nemá vyhraněný názor).
U většiny lidí se jedná spíše o hledání menšího zla. Sympatie k některému z dvojice kandidátů má méně než 1/4 dotázaných
V otázce na hlavní důvod, proč lidé fandí příslušnému kandidátovi, zaznívala nejčastěji odpověď, že se jim jeví jako ta přijatelnější varianta – u Donalda Trumpa v 66 % případů, u Kamaly Harrisové ve 48 % případů. Více než čtvrtina (27 %) příznivců Harrisové ji podporuje dokonce pouze proto, aby nevyhrál Trump, naopak v rámci fanoušků Trumpa je takto vyjádřený důvod v podobě silné averze vůči protikandidátce podstatně méně častý (6 %).
U obou kandidátů vychází velmi podobný (přesněji řečeno podobně nízký) podíl lidí, kteří jim přejí vítězství vyloženě z důvodu sympatií k jejich osobnosti či názorům – u Trumpa 22 % a u Harrisové 24 %. Středně starý muž z Ústeckého kraje například uvedl následující: „Trump už byl prezidentem, má zkušenosti a umí mluvit.“ Jeden důchodce z Libereckého kraje naopak podpořil Harrisovou se slovy „Není to člověk před smrtí. Věkové omezení by v politice mělo být z obou stran,“ čímž naráží na vysoký věk republikánského kandidáta (78 let). „Důvody preference Harrisové nebo Trumpa u českých obyvatel jednoznačně ukazují, že většině lidí není moc sympatický ani jeden z nich, pouze hledají tu přijatelnější variantu,“ uzavírá analytik Radek Pileček.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo celkem 1 018 respondentů reprezentujících českou internetovou populaci nad 18 let proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Sběr dat probíhal v termínu od 26. září do 20. října 2024. Pokud některý z grafů nedává součet 100 %, jedná se pouze o důsledek automatického zaokrouhlování.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Radek Pileček, pilecek@stemmark.cz, tel.: 734 832 682
V Praze, 23. října 2024