V noci na neděli 29. října došlo v Česku ke změně letního času na zimní. Šetření výzkumné agentury STEM/MARK mezi obyvateli ve věku 15–64 let ukázalo, že střídání letního a zimního času většině Čechů vadí a nejraději by ho zrušili. To platí zejména u lidí nad 45 let. V této skupině se pro zrušení vyslovilo více než 80 %, v celé populaci pak 67 %. Nejednotné názory ovšem panují v otázce, zda zavést celoročně pouze zimní nebo letní čas, každému vyhovuje něco jiného.
Přibližně před 5 lety se problematika zrušení střídání letního a zimního času hodně řešila na poli Evropské unie, ale nepodařilo se nalézt názorovou shodu napříč všemi členskými státy. Žádné změny jsme se proto nedočkali a vše zůstalo při starém. „83 % Čechů tyto diskuze zaznamenalo, přičemž větší přehled o politických a celospolečenských debatách nad tématem letního času nám v průzkumu deklarovali starší lidé a více vzdělaní“, říká analytik STEM/MARK Radek Pileček.
Pouze třetina Čechů uvádí, že jim střídání zimního a letního času vyhovuje, zatímco dvě třetiny oslovených nemají tyto posuny času zrovna v lásce. Zásadní roli sehrává věk. Mladým lidem tolik nevadí, že se 2krát ročně čas o hodinu posune, a někteří z nich v tom dokonce spatřují pozitivní přínosy. S rostoucím věkem roste i nevraživost vůči střídání zimního a letního času. „Příčinu lze nejspíše hledat ve schopnosti adaptace našeho organismu na tyto změny. Mladí změnu času příliš neřeší a nový režim přijmou v podstatě ze dne na den, ale starším lidem trvá mnohem déle, než si na časový posun zvyknou,“ dodává Pileček.
![](https://stemmark.cz/wp-content/uploads/2023/11/graf1.png)
Důvody, proč si většina lidí přeje zrušit střídání letního a zimního času, jsou velmi různorodé. Asi nejvíce se objevují komentáře, které se týkají dopadu na zdravotní stav a psychickou pohodu. Při úvahách o zavedení jednoho času se v minulosti vždy hojně zmiňovala souvislost s ekonomickou výkonností a potenciálním vlivem na národní hospodářství. V otevřených odpovědích respondentů však možné ekonomické přínosy zaznívaly jen sporadicky.
Zásadní rozkol sledujeme u vnímání letního času a možnosti jeho zavedení po celý rok. Zatímco 60letá žena ze Zlínského kraje uvedla, že při letním času se jí špatně vstává a má často migrény, o 30 let mladší žena ze Středočeského kraje by naopak měla ráda letní čas i v zimě, aby bylo déle světlo. Původní myšlenka o hodinu posunutého letního času přišla v době 1. světové války s cílem dosáhnout poklesu spotřeby petroleje při svícení. Zřejmě i proto někteří respondenti komentovali, že jde pouze o historický přežitek, který již v dnešní době není opodstatněný.
Při hledání důvodů, proč naopak třetina Čechů se zrušením povinného střídání letního a zimního času ve státech Evropské unie nesouhlasí, vychází na povrch v první řadě typická česká vlastnost, kterou je odpor ke změnám. „Jsem na to zvyklý, nic bych už neměnil,“ říká jeden z respondentů dotazníkového šetření agentury STEM/MARK. Druhá vlna nevole se pak snáší v kontextu případné nejednotnosti časů v sousedních zemích. „Přestože různá direktivní nařízení, která vzejdou z EU, většina lidí v Česku moc ráda nemá, 55 % dotázaných se domnívá, že by měl ve všech členských státech Unie platit stejný formát střídání či nestřídání času. Pokud by si každý stát rozhodl podle svého, byl by v tom strašný zmatek,“ doplňuje analytik Radek Pileček zjištění z průzkumu.
![](https://stemmark.cz/wp-content/uploads/2023/11/graf2.png)
![](https://stemmark.cz/wp-content/uploads/2023/11/graf3.png)
Pokud by se měli Češi rozhodnout, zda chtějí zavést celoročně letní nebo zimní čas, vyhrála by varianta času letního, který chce 40 % dotázaných. U 31 % respondentů se naopak z větší přízně těší zimní čas. Zbylých 29 % lidí nemá jednoznačné preference a je jim jedno, který z časů by se zavedl. I v tomto případě existují značné rozdíly podle věku. „U mladých lidí pod 30 let dominuje preference letního času, protože mladí jsou častěji „sovy“ a ocení sluneční svit spíše ve večerních hodinách. Starší lidé nad 45 let naopak dříve vstávají, proto by jim přišlo lepší mít celoročně čas zimní,“ hodnotí výsledky průzkumu analytik Radek Pileček.
![](https://stemmark.cz/wp-content/uploads/2023/11/graf4.png)
Stejné dotazníkové šetření provedla agentura STEM/MARK i před 5 lety, na podzim roku 2018. Ve srovnání s výsledky tehdejšího průzkumu nedošlo téměř k žádným změnám. Jediný názorový posun nastal právě u otázky na preferenci pouze zimního či pouze letního času. Zatímco v říjnu 2018 se pro celoročně letní čas vyslovilo skoro 2krát více respondentů (44 %) než pro celoročně zimní (24 %), nyní již není rozdíl tak výrazný. „V roce 2018 se o zrušení hodně mluvilo, řešily se výhody a hlavně nevýhody obou variant, přičemž ve společnosti převládal spíše názor vstříc celoročnímu zavedení letního času. Vášnivé diskuze postupně utichly a jelikož je zimní čas tím přirozeným, mohlo dojít k částečnému zvýšení podpory této možnosti s ohledem na její pozitiva v oblasti lidského zdraví,“ komentuje závěrem Radek Pileček ze STEM/MARK.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 511 osob ve věku 15–64 let reprezentujících českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 26. do 31. října 2023.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Radek Pileček, pilecek@stemmark.cz, tel.: 734 832 682
V Praze, 1. listopadu 2023