Pořadí v hodnocení prezidentů: 1) Václav Havel, 2) Václav Klaus, 3) Petr Pavel, 4) Miloš Zeman. Václav Havel je dlouhodobě nedostižitelný. Petr Pavel je pozitivně hodnocen za způsob vystupování na veřejnosti, využívání prezidentských pravomocí či reprezentaci a obhajobu českých zájmů v zahraničí. Prostor pro zlepšení je (už v delším období) u řešení sporů na tuzemské politické scéně či sjednocování společnosti.
Exkluzivní data přinesl navazující výzkum agentury STEM/MARK mezi českou populací starší 18 let.
Výzkumná agentura STEM/MARK se po zhruba po 5 měsících opět podívala nejenom na hodnocení současného prezidenta Petra Pavla (minulý výzkum zde). Zároveň jsme zjišťovali, jak si obecně vede současný prezident Petr Pavel ve srovnání s předchozími prezidenty Milošem Zemanem, Václavem Klausem a Václavem Havlem.
Graf 1: Hodnocení současného prezidenta Petra Pavla (září 2026)
Průměrná (školní) známka prezidenta Petra Pavla je lepší trojka, od posledního měření si ale mírně polepšil.
Současný prezident Petr Pavel obdržel v celkovém průměrném hodnocení ve výzkumu STEM/MARK na školní stupnici známku 2,7 (pozn. v květnu 2026 to bylo 2,9). Lépe je hodnocen za způsob vystupování na veřejnosti – oceňovány jsou především pravidelné výjezdy mezi lidi, či reprezentace a obhajoba českých zájmů v zahraničí. Lepší známku zaznamenal současný prezident i za využívání prezidentských pravomocí, což může souviset s jeho poměrně svižným zorientováním ve funkci/agendě prezidenta ČR, kdy jako ne-politik nedisponoval předchozí politickou zkušeností jako například jeho předchůdci. Konkrétně zde si navíc od jarního měření polepšil nejvíce. Prostor pro zlepšení je ve vnímaném sjednocování společnosti či řešení sporů na české politické scéně. Souhrnně pozitivnější hodnocení měl prezident od lidí mladších 30 let, vysokoškolsky vzdělaných a s vyšším příjmem (to se v čase ukazuje dlouhodobě). Lepší hodnocení si odnáší též od voličů parlamentní opozice, konkrétně ODS, Starostů (STAN), Pirátů, KDU-ČSL či TOP 09.
„Současný prezident ukazuje, že veřejné mínění se v čase vyvíjí především setrvačností, nikoliv pod vlivem náhlých skoků. Petr Pavel pravděpodobně neprovádí politiku jako reality show, což sice neprodukuje vlnu euforie, ale zároveň to nezpůsobuje prudké pády. Jeho stabilní čísla jsou výsledkem politiky nízkého napětí. Stal se pro své voliče srozumitelnou konstantou, která v čase prostě drží kurz“, dodává k výsledkům dlouhodobých čísel Jan Burianec z agentury STEM/MARK.
Mírně nahoru šly u současného prezidenta Petra Pavla všechny měřené atributy, s výjimkou reprezentace a obhajoby českých zájmů v zahraničí, které zůstávají vůči jarnímu období na stejné hodnotě (2,7). Zatímco například v květnu 2026 byl prezident hodnocen pozitivně (známka 1 či 2) za vystupování na veřejnosti od 25 % těch, kteří ve druhém kole poslední prezidentské volby volili Andreje Babiše, nyní se tato hodnota (pozn. i přes jejich předchozí spory ve veřejném prostoru – nyní již došlo k jejich společné schůzce) drží na 24 %.
Graf 2: Hodnocení porevolučních prezidentů (září 2026) – tříděné dle věkových kategorií
Václav Havel je nedostižitelný, Petr Pavel je oblíbený především u mladších lidí.
Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta ČR vnímají už mnoho let Václava Havla. Jako druhý je hodnocen Václav Klaus (zároveň je nejméně polarizující), třetí nejlepší je v průměru uváděn Petr Pavel, čtvrtou příčku zaujal Miloš Zeman, který si od posledního měření mírně pohoršil.
Při pohledu na srovnání podle sociodemografických charakteristik je patrné, že pozice nejlepšího prezidenta se nejvíce odlišuje dle věku respondentů (viz graf 2), dle nejvyššího dokončeného vzdělání, socioekonomického postavení či voličských preferencí. Lidé bez maturity mají nadprůměrně v oblibě Miloše Zemana, zatímco u lidí s maturitou nebo s vysokoškolským vzděláním ještě více dominuje Václav Havel. Mladí lidé (do 30 let) oceňují Václava Havla především za jeho obranu lidských práv a občanskou angažovanost. Největší blízkost hodnotitelů je pozorována u Václava Havla a Petra Pavla, tedy, když někdo vnímá pozitivně Václava Havla, je velmi vysoká šance, že vnímá pozitivně i Petra Pavla, a platí to též naopak. Václav Klaus je napříč sociodemografickými skupinami hodnocen nejvyrovnaněji, naopak Miloš Zeman a Petr Pavel jsou velmi polarizující.
„Václav Havel má dlouhodobě stabilní a pozitivní hodnocení napříč společností. U některých dalších prezidentů se ale jejich obraz výrazněji liší podle sociodemografických charakteristik i politických preferencí. Zatímco u jedné části společnosti mohou být hodnoceni velmi pozitivně, u jiné skupiny může převažovat kritičtější pohled. Tyto rozdíly ukazují, nakolik se hodnocení prezidentů promítá do širšího názorového a politického rozdělení české společnosti“, zamýšlí se nad výsledky výzkumu Jan Burianec z agentury STEM/MARK.
Graf 3: Časové srovnání hodnocení porevolučních prezidentů (za čtyři poslední období)
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování (CAWI) na National Sample se zúčastnilo 1008 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní na základě kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální data byla sbírána od 31. srpna do 7. září 2026. Šetření probíhá opakovaně ve vlastní režii STEM/MARK (zájemcům ze strany médií je navíc umožněno si vkládat do trackingu vlastní otázky).
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 23. 9. 2026