Svátek 17. listopadu si připomíná každý druhý Čech | STEM/MARK

Svátek 17. listopadu si připomíná každý druhý Čech

Veronika Černá | 16. 11. 2026 |
občanská společnost politika veřejné dění výzkum

Sedmnáctý listopad zůstává pro Čechy důležitým historickým mezníkem, i když ho většina nijak zvlášť neslaví. Připomíná jim především svobodu, demokracii a konec komunistického režimu. Vedle pozitivních vzpomínek se ale objevuje také zklamání z toho, jak se společnost po roce 1989 vyvíjela. To však automaticky neznamená odmítání demokracie. Ta zůstává důležitou hodnotou pro téměř osm z deseti Čechů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury STEM/MARK mezi 512 respondenty.

Pro více než třetinu Čechů (35 %) je 17. listopad důležitým svátkem, přestože ho nijak neslaví, a dalších 13 % si ho aktivně připomíná. Přibližně čtvrtina ho vnímá především jako den volna (26 %) a podobný podíl ho nijak zvlášť neprožívá (27 %). Listopadový svátek (společně ještě s 8. květnem a 28. říjnem) si lidé připomínají více než ostatní státní svátky.

Ve srovnání s ostatními státními svátky má ale 17. listopad výjimečné postavení. Čtvrtina respondentů (25 %) ho označila za svůj osobně nejdůležitější státní svátek. Mezi lidmi do 29 let si ho za nejdůležitější vybrala více než třetina. Mladí lidé také častěji tento svátek aktivně slaví proti ostatním věkovým skupinám.

To ovšem neznamená, že by Češi masově vyráželi na vzpomínkové akce. Každoročně se jich účastní jen 4 % respondentů a dalších 12 % alespoň občas. Pro většinu lidí tak 17. listopad zůstává spíše osobní připomínkou než příležitostí k veřejným oslavám.

Když mají Češi vlastními slovy popsat, co pro ně osobně 17. listopad znamená, nejčastěji zmiňují svobodu (27 %). Dále uvádějí změnu režimu (12 %) nebo nové možnosti, které tato změna přinesla jako např. cestování, podnikání nebo nákup zahraničního zboží (12 %). Pro 11 % respondentů je listopadový svátek připomenutím odvahy lidí a studentských protestů.

Respondenti uvedli např. „boj za svobodu, demokracii, svobodu slova, tedy nejdůležitější událost, která měla vliv na současnost“ nebo „uvědomit si, že svoboda není samozřejmost“ nebo „jak velikou sílu můžou mít běžní občané této země, když stojí všichni bok po boku za důležitou věc“.

Ne všechny vzpomínky a asociace jsou však pozitivní. Zklamání z porevolučního vývoje se objevuje u 12 % respondentů. Nejde přitom nutně o odmítání změny režimu, ale spíše o pocit, že očekávání spojená s listopadem 1989 se nenaplnila tak, jak si lidé představovali.

Z autentických odpovědí můžeme uvést např. „rozbití Československa“, „rozkradení majetku“, „příliv zločinců“, „ztrátu iluzí“ nebo „předem domluvený podvod“.

Zklamání se výrazně častěji objevuje mezi lidmi staršími 60 let, kde ho zmiňuje 22 % respondentů. Právě tato generace má s listopadovými událostmi osobní zkušenost a může porovnávat tehdejší naděje s dnešní realitou.

Dobrou zprávou je i to, že po 37 letech od Sametové revoluce je pro většinu společnosti samotná demokracie zásadní hodnota a život v demokratické společnosti považuje za velmi nebo spíše důležitý 79 % respondentů. Demokracie není důležitá pro 21 % dospělých Čechů (spíše nebo zcela vč. lidí, kteří nemají názor).

Zajímavé je, že ani mezi kritiky porevolučního vývoje (přesněji lidmi, pro které svátek znamená zklamání) nepřevažuje odmítání demokracie. Pro 71 % z nich je život v demokratické společnosti stále důležitý.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 512 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v říjnu 2026.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Zuzana Švalbová, svalbova@stemmark.cz, 737 455 462

V Praze dne 16. 11. 2026

    Nechte si posílat nové výzkumy


    Zajímají vás výsledky našich výzkumů? Nové tiskové zprávy STEM/MARK
    vám budeme zasílat pravidelně přímo do e-mailu.




    Chci dostávat jen témata, která mě zajímají