Ideální budoucí prezident: slušný, reprezentativní a apolitický, se zájmem o lidi
Prezidentský úřad je stále vnímán většinou jako důležitý, od posledního období (před 3. přímou volbou prezidenta), ale došlo k poklesu. Deklarujeme, že pravomoci prezidenta známe a není třeba je posilovat. V případě své druhé kandidatury má nyní Petr Pavel značné šance mandát obhájit. Vážnou konkurenci zatím nemá. Preference budou určitě proměnlivé. To vše zjišťoval exkluzivní výzkum agentury STEM/MARK.
Řádná přímá volba prezidenta je sice zatím relativně daleko (rok 2028), ale ve společenské diskuzi se už začínají objevovat úvahy o případné druhé kandidatuře Petra Pavla či jeho potenciálních vyzyvatelích. Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou známost a image alespoň 2 roky před samotnou volbou. Výzkumná agentura STEM/MARK se proto rozhodla opět mapovat situaci kolem prezidentského úřadu v dlouhodobém výzkumu, který poběží pravidelně až do čtvrté přímé volby prezidenta (pozn. návaznost na prezidentský tracking STEM/MARK 2019-2023).
V první části výzkumu STEM/MARK se zaměříme na charakteristiky budoucího prezidenta (či prezidentky), ukážeme předpoklady pro výkon funkce a náhled na prezidentský úřad obecně. Představíme také jména, které se s prezidentským úřadem začínají skloňovat.
Graf 1: Postoj k úřadu prezidenta
Důležitost prezidentského úřadu roste až s blížícími se volbami
Pravomoci českého prezidenta zná dobře jen každý sedmý oprávněný volič (zde není změna oproti roku 2019). Většina (70 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí a bezmála pětina dokonce neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje. „Není tolik překvapivé, že znalost pravomocí častěji vykazují muži, respondenti s vysokoškolským vzděláním, lidé z větších měst a vyšším ekonomickým statusem. Zajímavějším zjištěním bylo, že vyšší znalost prezidentských pravomocí vykazovali také voliči již osvědčených a opakujících se kandidátů – Fischera či Hilšera a lidé, kteří si myslí, že prezidentský úřad je důležitý, ale pravomoci by ponechali ve stejných mantinelech“, doplňuje výsledky první vlny nového prezidentského trackingu Jan Burianec ze STEM/MARK.
V populaci je nyní více než třetina lidí, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, ale význam funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Další silnější třetina však vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný – jde častěji o obecně pasivnější lidi, kteří se nezajímají o politicko-společenské události nebo o ekonomicky aktivní v pozdním věku, kteří už jsou v pocitu deziluze. „Na úloze prezidenta se v české společnosti obtížně hledá shoda. Voliči nechtějí, aby byl prezident pouze kladečem věnců, ale na druhou stranu již váhají, zda by měl být exekutivní politickou silou či protiváhou zvolených politiků. To dokazuje, že přímá volba prezidenta má jisté polarizační tendence“, interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 2: Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky
Prezident by měl hlavně spojovat a nepoužívat vulgární výrazy
Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý. Z hlediska politické znalosti voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politicích. Může se to zdát trochu jako protimluv, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný starosta za nezávislé. Jako ideální profesní průprava je vnímána diplomacie či ekonomie, které od roku 2019 ještě o něco posílily. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího extroverta. Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Ba naopak, ženský element v politice je mezi lidmi od roku 2019 spíše více žádaný. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch. ČR by se tak mohla v tomto ohledu přiblížit Slovensku, které již tuto zkušenost s ženou prezidentkou (pozn. bývalá prezidentka Zuzana Čaputová) má. Dle analýzy STEM/MARK může navíc kandidatura charakterní ženy přilákat méně aktivní voliče, kteří chodí k volbám sporadicky či vůbec.
„Zvolili jsme metodu sémantického diferenciálu (proti-pólových charakteristik), abychom lépe pochopili preference budoucích voličů. Ukázalo se, že v mnoha atributech voliči nemají vyhraněnou preferenci nebo se jejich názory polarizují. Mezi takové patří například to, zda by měl být prezident liberální nebo konzervativní nebo intelektuální či lidový. Naopak u testovaných výroků se naprostá většina respondentů shodla, že prezident by neměl používat vulgární výrazy, měl by pravidelně navštěvovat lidi v regionech a představovat své názory“, vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 3: Preferované charakteristiky hlavy státu v časovém srovnání
Přes 2/3 lidí zatím nemá svého preferovaného kandidáta na budoucího prezidenta
Na spontánní otázku, kdo by měl být v roce 2028 (předpokládaný termín čtvrté přímé volby) prezidentem dokázalo 29 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem. Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Spektrum jmen, která se objevovala, je poměrně široké. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény ale dominoval současný prezident Petr Pavel, s výrazným odstupem pak Andrej Babiš či Karel Havlíček.
O něco vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které zastávají významné politické, společenské či ústavní funkce (pozn. v aktuální vlně testováno celkem 36 jmen). Respondenti měli možnost uvést, koho vůbec znají a následně případně koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují. Kdo z dalších osob se dostal na přední příčky eventuální volitelnosti, znázorňuje graf č. 4. Petr Pavel má minimálně v tuto chvíli velmi slušnou šanci svůj mandát obhájit. Preference ale budou s blížícím se termínem volby proměnlivé a mohou se postupně objevovat další relevantní jména, která budou o kandidaturu stát. Největším „překvapením“ je opět pozice herce a moderátora Marka Ebena, který se již v předchozím prezidentském trackingu (2019-2023) umísťoval kontinuálně na předních pozicích. Svou kandidaturu ale dlouhodobě vylučoval.
Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím on-line dotazování na National Sample se zúčastnilo 1013 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální data byla sbírána na přelomu května a června (od 14.5. do 1.6. 2025). Šetření probíhá opakovaně a na vlastní náklady STEM/MARK (bez zadavatele).
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 30. 06. 2025