Korespondenční volbě je nakloněna téměř polovina Čechů.
Téměř pětině to je naopak jedno a nepovažují tak pravděpodobně téma za důležité.
Blesková sonda agentury STEM/MARK z poloviny ledna 2024 se zaměřila na téma korespondenční volby, tedy příležitosti, aby lidé v zahraničí mohli volit poštou (odhady těchto volitelů za zahraničí se pohybují mezi 250 tisíci na spodní hranici až 600 tisíci na té horní). Prezentovaná data zveřejňujeme v období, kdy tento vládní návrh projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Výsledky jsou obdobné jako před několika lety od agentury Median pro Institut H21 (https://www.ih21.org/aktuality/pruzkum-o-korespondencni-volbe-jak-se-cesi-stavi-k-moznosti-volit-postou-mame-cerstva-data), i když v čase dochází spíše k pozitivnějšímu přijetí.
I část voličů opozičních stran s korespondenční volbou souhlasí
Při detailnějším rozklíčování jednotlivých sociodemografických a voličských skupin jsou patrné značné rozdíly. Ke korespondenční volbě Čechů v zahraničí se o něco lépe staví ženy, spíše mladší ročníky než ty starší, více vzdělanější část obyvatelstva a o něco častěji také lidé ze středně velkých a velkých měst (nejvíce pak Prahy) a voliči vládních stran.
Graf 1: Míra souhlasu s korespondenční volbou dle sociodemografických skupin
V rámci aktuálních voličských skupin to poměrně věrně vykresluje situaci, která se nyní odehrává v Poslanecké sněmovně, kdy voliči jednotlivých stran či partají, většinově stojí za svými volenými zástupci.
Mezi argumenty pro zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí, zaznívá od respondentů především základní demokratické právo volit, zjednodušení či dostupnost a zvýšení celkové volební účasti. V argumentech proti nejčastěji zaznívala možnost manipulace výsledků, či to, že by lidé žijící v zahraničí neměli zasahovat do politiky a dění v ČR. Celkově ale uváděli více konkrétních argumentů (v rámci svých otevřených odpovědí na otázku) zastánci korespondenční volby.
Graf 2: Míra souhlasu s korespondenční volbou dle voličských skupin
„Z našich výsledků se zdá, že mají zastánci korespondenční volby v Dolní komoře Parlamentu ČR v míře podpory ze strany občanů navrch. Ukázalo se, že i u voličů opozičních stran je nezanedbatelná část pro zavedení korespondenční volby Čechů v zahraničí,“ doplňuje výsledky Jan Burianec autor výzkumu ze STEM/MARK.
Společnost rozděluje více zda volit poštou i v ČR nebo dokonce přes internet
Výsledky STEM/MARK poukazují i na to, že při možném hlasování (např. v celostátním referendu, o kterém mluví například hnutí ANO) by byla o něco nižší podpora pro volbu poštou v tuzemsku či dokonce pro volbu přes internet. Zde se zdá, že je česká společnost polarizována ještě o něco více a vnímá tyto technické formy voleb jako až další možné stupně v budoucnosti.
„Korespondenční volba v ČR či přes internet ještě více rozděluje sociodemografické skupiny z hlediska věku či vzdělání. Myslím, že Češi vnímají třeba elektronické volby až jako poslední možný krok, když se povede právě korespondenční volba ze zahraničí a nebudou tak vznikat pochybnosti. Také je potřeba stále ladit systém eGovernmentu, aby česká veřejnost těmto mechanismům důvěřovala. Až pak bude potenciální možnost následovat státy jako je třeba Estonsko,“ zamýšlí se nad výsledky Burianec.
Graf 3: Míra souhlasu s technickou formou jednotlivých voleb
Bleskového výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 513 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Sběr dat probíhal od 12. 1. do 16. 1. 2024.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 18. 1. 2024