Důležitost prezidentského úřadu po půl roce o něco poklesla. Deklarujeme, že pravomoci prezidenta (částečně) známe a chceme je zachovat. Petr Pavel stále drží první příčku. Vážnější konkurenci by měl v tuto chvíli jen v premiérovi Babišovi. Preference budou i nadále proměnlivé. To vše zjišťoval exkluzivní jarní výzkum agentury STEM/MARK, pět měsíců před letošními komunálními volbami.
Řádná přímá volba prezidenta nás sice čeká až za necelé dva roky, ale ve společenské diskuzi se už začínají objevovat úvahy o případné druhé kandidatuře Petra Pavla či jeho potenciálních vyzyvatelích. Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou známost a image alespoň 2 roky před samotnou volbou. Výzkumná agentura STEM/MARK mapuje situaci kolem prezidentského úřadu v dlouhodobém výzkumu, který probíhá pravidelně až do čtvrté přímé volby prezidenta (pozn. návaznost na prezidentský tracking STEM/MARK 2019–2023 a minulé vlny z jara a podzimu 2025).
První část výzkumu STEM/MARK se zaměřila na charakteristiky budoucího prezidenta (či prezidentky), představíme též předpoklady pro výkon funkce a náhled na prezidentský úřad obecně. Zhodnotíme také jména, které se s prezidentským úřadem začínají skloňovat.
Graf 1: Postoj k úřadu prezidenta (srovnání za tři poslední období)
Důležitost prezidentského úřadu se vrací k běžným číslům, posilovat úřad prezidenta nadále nechceme
Pravomoci českého prezidenta zná dobře každý sedmý oprávněný volič (zde jen drobná změna oproti květnu 2025). Většina (83 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí (12 % říká, že zná všechny či téměř všechny) a přibližně každý šestý respondent neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje. Častěji znají prezidentské pravomoci vysokoškolsky vzdělaní, Pražané a voliči aktuálních opozičních stran. „Ačkoliv většina veřejnosti správně identifikuje pravomoc prezidenta vetovat zákony nebo udělovat milosti, hlubší povědomí o specifických ústavních kompetencích, jako je jmenování soudců či členů bankovní rady ČNB, zůstává u podstatné části populace omezené“, rozvíjí výsledky třetí vlny aktuálního prezidentského trackingu Jan Burianec ze STEM/MARK.
V populaci jsou nyní přibližně tři čtvrtiny lidí, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, ale význam funkce by většina Čechů neposilovala. Za posílení role prezidenta se postavilo 35 % dotázaných. Naopak kolem 14 % respondentů by roli prezidenta oslabilo. Přibližně pětina pak vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný – jde častěji o obecně pasivnější lidi, kteří se tolik nezajímají o politicko-společenské události, věkové skupiny v pozdně ekonomicky aktivním věku, méně vzdělané a z hlediska volebních preferencí o příznivce ANO, SPD či Motoristů. „Pokles vnímané důležitosti Hradu může být zapříčiněn pominutím povolebního vyjednávání z minulého období a možná i reflektuje posun společnosti k většímu důrazu na exekutivní politiku vlády a parlamentu“, interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 2: Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky
Prezident by měl hlavně spojovat a nepoužívat vulgární výrazy
Profil budoucího prezidenta zůstává napříč časem pestrý. Z hlediska politické praxe voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat ideálně jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických stranách. Může se to zdát trochu jako protimluv, ale na druhou stranu do tohoto schématu zapadá například úspěšný starosta či hejtman za nezávislé. Jako ideální profesní průprava je stále vnímána diplomacie či ekonomie, potřeba diplomata navíc v čase stále roste.
„V takzvané prezidentské přípravce současná společenská nálada favorizuje spíše lídry, kteří prokázali schopnost vést lidi a krizově řídit velké projekty mimo tradiční politickou scénu. Myslím, že voliči hledají hlavu státu s prokazatelnými zkušenostmi a s citem pro veřejnou službu. Z hlediska ideálního profesního profilu respondenti nejčastěji preferují uznávané diplomaty, od kterých očekávají důstojnou reprezentaci a zároveň schopnost budovat konsensus“, doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího či realistického extroverta. I tato vlna prezidetnského trackingu potvrdila klesající význam pohlaví/genderu u nového prezidenta. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, má také značné šance na úspěch. ČR by se tak mohla v tomto ohledu přiblížit Slovensku, které již tuto zkušenost s ženou prezidentkou (pozn. bývalá prezidentka Zuzana Čaputová) má. Dle analýzy STEM/MARK může navíc kandidatura charakterní ženy přilákat méně aktivní voliče, kteří chodí k volbám sporadicky či vůbec (tzv. vlažní nevoliči).
„Zvolili jsme metodu sémantického diferenciálu (proti-pólových charakteristik), abychom lépe pochopili preference budoucích voličů. Ukázalo se, že v mnoha atributech voliči nemají vyhraněnou preferenci nebo se jejich názory polarizují. Mezi takové patří například to, zda by měl být prezident liberální nebo konzervativní, případně intelektuální či lidový. Naopak u testovaných výroků se naprostá většina respondentů shodla, že prezident by se měl snažit sjednocovat společnost, neměl by používat vulgární výrazy, měl by pravidelně navštěvovat lidi v regionech a podporovat české podnikatele v zahraničí“, vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 3: Preferované charakteristiky hlavy státu v časovém srovnání (za tři poslední období)
6 z 10 lidí zatím nemá preferovaného kandidáta na budoucího prezidenta
Na spontánní otázku, kdo by měl být v roce 2028 (předpokládaný termín čtvrté přímé volby) prezidentem dokázalo 38 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem. Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Spektrum jmen, která se objevovala, je poměrně široké. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény ale dominoval současný prezident Petr Pavel, s výrazným odstupem pak Andrej Babiš či Karel Havlíček a Alena Schillerová.
O něco vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které zastávají významné politické, společenské či ústavní funkce (pozn. v aktuální vlně testováno celkem 45 jmen). Respondenti měli možnost uvést, koho vůbec znají a následně případně koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují. Kdo z dalších osob se dostal na přední příčky eventuální volitelnosti, znázorňuje graf č. 4 (jako bonus i kompletní seznam testovaných osobností v prokliku pod grafem). Petr Pavel má minimálně v tuto chvíli slušnou šanci svůj mandát obhájit (na záda mu eventuálně dýchá jen současný premiér). Preference ale budou s blížícím se termínem volby proměnlivé a mohou se postupně objevovat další zajímavá jména, která budou o kandidaturu stát. Největším „překvapením“ je opět pozice herce a moderátora Marka Ebena, který se již v předchozím prezidentském trackingu (2019–2023) umísťoval kontinuálně na předních pozicích. Svou kandidaturu ale dlouhodobě vylučuje. Nově mu celkem úspěšně stínuje i herec Marek Vašut. Velkou otázkou je, zda by osobnost z umělecké sféry, byl český národ nakonec schopen zvolit (nejenom v prvním, ale především v druhém kole volby).
Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?
BONUS (kompletní seznam aktuálně testovaných osobností): https://public.flourish.studio/visualisation/29035946/
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na National Sample se zúčastnilo 1011 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní na základě kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální data byla sbírána od 13. dubna do 4. května 2026. Šetření probíhá opakovaně a na vlastní náklady STEM/MARK (bez zadavatele).
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 25. 5. 2026