Mobilní telefon, počítač, tablet nebo televize se staly pevnou součástí našich životů. Podle nejnovějších dat agentury STEM/MARK tráví polovina dospělých Čechů mimo pracovní a školní povinnosti na digitálních zařízeních 1 až 3 hodiny denně, přičemž celá čtvrtina populace u obrazovek stráví dokonce 3 až 5 hodin. Přesto – nebo právě proto – už téměř dvě třetiny lidí někdy záměrně zkusily svůj čas s technologiemi omezit. A většina hodnotí takovou zkušenost pozitivně.
Celkem 60 % respondentů uvádí, že omezuje potenciální zdroje mikroplastů v potravinách, například plastové nádobí, obaly nebo jiné způsoby kontaktu potravin s plasty.
Bez telefonu znervózní více než třetina Čechů. Několik hodin offline ale většina zvládá v klidu
Mobilní telefon používá de facto celá dospělá česká populace. A pro řadu lidí začíná digitální den prakticky okamžitě po otevření očí: 57 % kontroluje mobil hned po probuzení, mezi lidmi ve věku 18–29 let je to dokonce 78 %. Třetina respondentů se pak během dne na telefon podívá několikrát za hodinu a přibližně čtvrtina alespoň jednou za hodinu.
Nervozitu bez mobilního telefonu sice připouští 37 % lidí, zároveň ale tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že několik hodin bez telefonu nebo přístupu k internetu zvládnou v klidu. Na první pohled mohou tyto výsledky působit trochu paradoxně. Rozdíl v odpovědích může však souviset s odlišným rámováním obou otázek.
„První otázka[1] zachycuje obecný vztah k telefonu. Lidé si při ní mohou představit ten nepříjemný moment, kdy se poplácají po kapsách a zjistí, že telefon zapomněli doma. Druhá otázka[2] odkazuje ke konkrétní zkušenosti s několika hodinami bez mobilního telefonu, kdy lidé připouští, že když už tato situace nastane (například při sportu, práci na zahradě…), zvládají ji v klidu,“ doplňuje Tereza Kyselová ze STEM/MARK.
Přibližně pětina pociťuje bez telefonu nebo přístupu k internetu mírný diskomfort a zvědavost, co jí mezitím uniká. Výraznější nervozitu či úzkost popisují pouze 4 % lidí. Silnější nervozita se častěji objevuje u lidí, kteří tráví ve volném čase s digitálními zařízeními více než pět hodin denně.
Sociální sítě jako stálice digitálního dne
Intenzita používání technologií přitom výrazně souvisí s věkem. Zatímco 57 % mladých ve věku 18–29 let tráví na digitálních zařízeních ve volném čase více než tři hodiny denně, u lidí mezi 45 a 59 lety je to podstatně méně, a to 31 %. Ani nejstarší generace ale nestojí stranou digitálního světa – mezi lidmi nad 60 let tráví s technologiemi tři a více hodin denně 38 %.
Rovněž způsob, jakým Češi tráví čas na jednotlivých zařízeních, se výrazně liší podle jejich účelu i věku uživatelů. U počítačů a notebooků, jež využívá 86 % lidí, slouží celá třetina času k pracovním nebo školním povinnostem. Senioři nad 60 let je častěji zapínají také kvůli sledování aktuálního dění a sociálních sítí. Tablety pak využívají přibližně dvě třetiny populace; zatímco mladší ročníky na nich spíše pracují, v celkovém průměru na nich Češi tráví pětinu času sledováním filmů, seriálů a videí.
Na mobilních telefonech, které drží v rukou 99 % dospělé populace, odčerpají nejvíce času sociální sítě a chatování (27 %), což platí dominantně pro mladé lidi a ženy. Tento trend potvrzuje i fakt, že mezi nejpoužívanější mobilní aplikace patří právě platformy pro každodenní komunikaci a sociální sítě – mezi pět nejčastěji používaných mobilních aplikací Češi zařazují WhatsApp (63 %) a Facebook (61 %), až potom následují aplikace pro internetové bankovnictví a e-mail (shodně
54 %).
Právě sociální sítě, které patří mezi často sledovaný obsah na všech typech digitálních zařízení (mobil, tablet, počítač), s sebou však přinášejí chování, jež často nemáme plně pod kontrolou.
38 % Čechů souhlasí s tím, že často jen bezmyšlenkovitě scrollují sociální sítě, aniž by hledali něco konkrétního. Třetina respondentů zároveň připouští, že technologie mají obecně negativní vliv na kvalitu jejich spánku nebo schopnost soustředit se. Podobný podíl uvádí, že kvůli nim věnují méně pozornosti lidem ve svém okolí. Tyto negativní dopady vnímají výrazně častěji lidé ve věku 18–29 let a hned za nimi skupina 30–44 let. Naopak starší generace nad 60 let s těmito výroky častěji nesouhlasí, což zrcadlí skutečnost, že ve srovnání s mladými tráví s digitálními zařízeními méně času.
Největší problém při digitálním detoxu? Ne sociální sítě, ale chybějící informace
Zmíněné dopady digitálních technologií byly pro mnoho lidí impulsem k digitálnímu detoxu. Zkušenost s nějakou formou omezení technologií má podle průzkumu přibližně 64 % dospělých Čechů. Zhruba 13 % se od technologií odpojuje pravidelně, 42 % příležitostně a dalších 10 % detox vyzkoušelo v minulosti.
Nejčastějším důvodem pro omezení technologií je uvědomění, kolik času člověk u obrazovky ztrácí. Tento důvod uvádí 46 % lidí se zkušeností s detoxem, mezi nejmladšími dokonce 58 %. Přibližně třetinu lidí vede k detoxu také informační zahlcení a neustálý tlak být online. U mladých se výrazně častěji objevují také problémy se soustředěním – jako důvod k detoxu je uvádí zhruba třetina lidí ve věku 18–29 let, zatímco v celé skupině lidí se zkušeností s detoxem jde o 13 %. Pro lidi mezi 30 a 44 lety jsou naopak významnou motivací rodinné vztahy a snaha trávit kvalitnější čas s partnerem či dětmi.
A jak detox typicky probíhá? Nejjednodušší cesta je zároveň tou nejčastější: téměř polovina lidí, kteří detox podstoupili, telefon či jiné zařízení jednoduše nechala doma nebo v jiné místnosti. Další vypínají notifikace a zvuky, používají jen nezbytné funkce nebo zařízení úplně vypnou (shodně přibližně čtvrtina). Mladí lidé volí výrazně častěji technologická řešení. Ve věkové skupině 18–29 let téměř polovina při detoxu omezuje funkce telefonu, více než třetina využívá časové omezení a zhruba třetina na určitou dobu odinstaluje sociální sítě či hry.
Za nejtěžší při digitálním detoxu lidé nepovažují odpojení od sociálních sítí, ale ztrátu rychlého přístupu k informacím. Uvádí ji 41 % těch, kteří už detox zkusili. Přibližně čtvrtině vadí také nedostupnost na e-mailu nebo pracovním chatu. Mladí se opět od ostatních generací výrazněji odlišují. Častěji mají pocit, že jim během odpojení něco uniká, a silněji vnímají absenci sociálních sítí. U lidí mezi 30 a 44 lety se naopak častěji objevuje obava, že se jim nedovolá rodina a blízcí nebo že od nich zmeškají důležitou zprávu. Lidé nad 60 let častěji uvádějí, že při detoxu pro ně nebylo nic obtížné.
Digitální detox: Úleva, ale pro nejmladší i velká nuda
Navzdory obavám bývá samotná zkušenost s detoxem převážně pozitivní. Úlevu nebo klid při digitálním detoxu zažilo 57 % lidí, kteří jej vyzkoušeli. Přibližně pětina se nudila. Právě nuda je výrazně generační záležitostí: mezi lidmi ve věku 18–29 let ji při odpojení pociťovalo 46 %, více než dvojnásobek celkového průměru. Nejmladší skupina také častěji popisuje pocit izolace, podrážděnost, neklid nebo úzkost. Zdá se tak, že generace, která s digitálními technologiemi tráví nejvíce času, zároveň jejich nepřítomnost vnímá nejsilněji.
„Výsledky ukazují paradox nejmladší generace. Mladí si sice nejčastěji uvědomují, kolik času s technologiemi denně ztrácí, po odpojení ale zároveň nejvýrazněji ze všech pociťují nudu. Technologie totiž zaplňují velkou část jejich volného času a bez neustálého přísunu digitálních podnětů pro ně může být těžší náhlý volný čas zaplnit,“ doplňuje analytička STEM/MARK Tereza Kyselová.
Téměř tři čtvrtiny říkají: stálo to za to
Výsledek detoxu hodnotí celkově většina lidí příznivě. 73 % těch, kteří jej vyzkoušeli, uvádí, že splnil jejich očekávání. Odměnou jim bylo více času na koníčky a sport, lepší duševní pohoda a méně stresu nebo kvalitnější čas s rodinou. S věkem se ale pohled na přínosy mění. Zatímco mezi respondenty ve věku 18–44 let převažují konkrétní pozitivní zkušenosti, ve skupině 60+ přibližně třetina lidí se zkušeností s detoxem uvádí, že jim žádný přínos nepřinesl.
Více než třetina dospělých Čechů digitální detox zatím nevyzkoušela, čtvrtina to ani neplánuje, typicky lidé starší 60 let. I očekávání této skupiny se však podobají skutečným zkušenostem těch, kteří už se od technologií odpojili – nejvíce se obávají ztráty rychlého přístupu k informacím. Jako možné výhody naopak nejčastěji očekávají kvalitnější čas s rodinou a lepší duševní pohodu.
[1] Uveďte, prosím, nakolik souhlasíte či nesouhlasíte s následujícím tvrzením: Cítím se nervózní nebo nesvůj/nesvá, když u sebe nemám telefon.
[2] Jak se obvykle cítíte, když u sebe delší dobu (např. několik hodin) nemáte svůj telefon nebo přístup k internetu?
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu Dialog se zúčastnilo1034 osob reprezentujících obecnou populaci ve věku 18 a více letproporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v červenci 2026.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Tereza Kyselová, kyselova@stemmark.cz, 723 761 880
V Praze dne 25. 9. 2026