Lidi, které baví povídat si s umělou inteligencí, jsou překvapivě ze všech věkových a vzdělanostních skupin. Pokud jsou mladší, používají AI víc, ale zároveň jsou kritičtější k některým důsledkům jejího rozšiřování.
V nedávném výzkumu agentury STEM/MARK se ukázalo, že 41 % respondentů 18+ baví povídat si s chatbotem. Pro generační srovnání jsme je rozdělili na mladší ve věku 18-34 let a starší ve věku 35+ let.
Pokud čekáte, že mladší jsou vůči AI nekriticky nadšení a starší skeptičtější, budete překvapení
Obě skupiny spojuje pozitivní vztah k AI – mladší i starší deklarují, že k ní mají převážně pozitivní vztah (86 % v obou skupinách). To zní logicky. Považují přece rozhovor s chatbotem za zábavu. Nicméně další názory už tak předvídatelné nejsou.
Obě skupiny se liší ve způsobu, jakým jim AI vstupuje do života. Mladší využívají AI častěji (80 % aspoň jednou týdně) než starší (66 % aspoň jednou týdně). Mladší s ní řeší v průměru 5 různých typů úloh (u starších je průměr 4) z nabízených 15 typů úloh (viz graf 1). A největší rozdíly jsou v kreativnějším využití: obrázky pomocí AI generuje 63 % mladších (mezi staršími je to 45 %), první nástřel textu vytváří 36 % (mezi staršími 21 %), programuje 19 % (mezi staršími 7 %) a video generuje 17 % mladších (mezi staršími 7 %). U praktičtějších činností se naopak generace téměř neliší. Používání AI místo vyhledávače (kolem 70 % v obou skupinách), k překladům (kolem 52 % v obou skupinách), k technické pomoci (kolem 42 % v obou skupinách). Mladší fanoušci chatbotů tak AI využívají spíše jako univerzálního spolupracovníka, zatímco u starších zůstává používání o něco selektivnější. Mladší také trochu častěji zažili, že jim AI pomohla vyřešit něco, co by sami nedokázali (82 % proti 76 % u starších).
Intenzivnější používání ale u mladších neznamená menší citlivost k rizikům. Naopak největší generační rozdíl najdeme u obavy, že místo lidí budou konverzovat stroje. Tu uvádí 39 % mladších (mezi staršími 20 %). Mladší také častěji souhlasí s výrokem, že korporace „cpou AI úplně do všeho“, častěji považují AI za bublinu a o něco častěji vidí také její ekologickou zátěž. A i celkové hodnocení AI je u nich výrazně negativnější – podle 38 % mladších převažují negativa AI nad negativy (mezi staršími je to 26 %). V odpovědích mladších respondentů se objevilo např. „aby nikdy nepřekročili hranice, které už nebude moci ovládat člověk a nenahrazovali lidi.“ Výsledky tak ukazují generační paradox: mladší fanoušci chatbotů nejsou jen jejich intenzivnějšími uživateli. Zároveň jsou citlivější k otázce, jak může AI vytěsnit lidi a ovlivnit vztahy.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 506 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v červenci 2026. Analýza pracuje pouze s respondenty, kteří souhlasili s výrokem „Povídat si s chatbotem je zábavné“ (n=202).
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Zuzana Švalbová, svalbova@stemmark.cz, 737 455 462
V Praze dne 9. 9. 2026