Vítězství Ukrajiny očekává jen 13 % Čechů. Přesto se ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi pohybujeme lehce nad průměrem. Výzkum agentury STEM/MARK navázal na mezinárodní výzkum pro ECFR a na datech z Českého národního panelu ukázal, že Češi podporují Ukrajinu ve znovuzískání okupovaných území a zároveň vnímají ukrajinské uprchlíky spíše jako příležitost pro svou zemi. Souběžně velká část populace označuje uprchlíky z Ukrajiny jako hrozbu a požaduje ukončení konfliktu mírovou dohodou s ruským agresorem.
Na Slovensku, kde STEM/MARK sbíral data prostřednictvím Slovenského národního panelu, se situace liší. Podpora Ukrajiny je slabší než v Česku a významně více jsou pak zastoupeny názory, že by Evropa měla prosazovat mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nebo že by v případě omezení podpory Ukrajiny ze strany USA měla Evropa tento vzor následovat.
Vítězství Ukrajiny předpokládá 1 z 8 Čechů
Výsledky průzkumu ukazují, že v Česku ve vítězství Ukrajiny věří 13 % obyvatel. Tento podíl je čtvrtým nejvyšším ze zkoumaných evropských zemí. Česko zaostává o několik procentních bodů za Polskem, Švédskem nebo Portugalskem. V těchto zemích vítězství Ukrajiny předpokládá shodně 17 % obyvatel. Česko se spolu s nimi řadí mezi nadprůměrné podporovatele Ukrajiny. Rusko jako vítěze války vidí 15 % Čechů.
V sousedním Slovensku naopak očekává vítězství Ruska 18 % obyvatel. Ačkoliv je tento podíl vyšší než v Česku, stále se pohybuje pod evropským průměrem.
Zajímavostí je, že na Slovensku, v Česku a Polsku je nadprůměrný podíl obyvatel, kteří uvedli, že je vývoj konfliktu nezajímá (7 %, 6 %, respektive 5 %).
Postoj k podpoře Ukrajiny ve znovuzískání okupovaných území rozděluje Česko
Mínění Čechů o tom, zda by Evropa měla Ukrajině poskytnout podporu při znovuzískání okupovaného území, je poměrně polarizované. Podle 38 % respondentů by Evropa měla dál podporovat Ukrajinu v úsilí o získání celého okupovaného území zpět. Naopak 42 % obyvatel Česka soudí, že by Evropa měla vytvářet nátlak na Ukrajinu, aby přistoupila na vyjednávání o mírové dohodě s Ruskem. Česko se tímto postojem opět řadí na čtvrtou pozici za Švédsko, Portugalsko a Polsko. Oproti třem zmiňovaným zemím se ale významně více Čechů kloní k podpoře mírových dohod, a to i ve srovnání se zeměmi, kde je celková podpora Ukrajiny menší. Příkladem je Francie, kde nižší procento obyvatel zastává mírové řešení ukrajinského konfliktu, ale zároveň jsou Francouzi menšími podporovateli Ukrajiny. Podobně je tomu ve Španělsku nebo Nizozemsku.
Ve srovnání s Českem je na Slovensku podpora Ukrajiny nižší. Pouze 24 % Slováků zastává názor, že by Evropa měla pokračovat ve svém úsilí podporovat Ukrajinu. Tento postoj je srovnatelný s míněním obyvatel Rakouska (23 %) nebo Rumunska (21 %). Mírové řešení konfliktu si na Slovensku přeje celých 56 % obyvatel a řadí tak Slováky na čtvrté místo hned za Řecko (64 %), Maďarsko (59 %) a Itálii (52 %).
Česko rozpolcené ve vnímání uprchlíků z Ukrajiny
Na otázku, zda Češi vnímají ukrajinské uprchlíky jako hrozbu nebo příležitost, odpovědělo 31 % dotázaných, že jsou příležitostí pro zemi. Češi jsou v tomto směru více optimističtí než Slováci, kde je naopak pozitivní vnímání uprchlíků pouze u 25 % populace. Nicméně přesto obě země vykazují vysoký podíl obyvatel, kteří ukrajinské uprchlíky chápou spíše jako hrozbu (Česko 35 %, Slovensko 30 %).
Ve srovnání 14 zkoumaných zemí patří Česko i Slovensko mezi státy, v nichž vnímá ukrajinské uprchlíky jako hrozbu nadprůměrný podíl obyvatel. Mezinárodní srovnání rovněž ukazuje, že negativní vnímání uprchlíků z Ukrajiny je významně vyšší ve východní části Evropy. Toto zjištění je v souladu s výsledky vyplývající z výzkumu ECFR, že by se v případě přijetí Ukrajiny do Evropské unie mohli z jejích sousedů stát největší oponenti.
Česko, které by chtělo podporu navyšovat i omezovat
Také otázka, jak by Evropa reagovat měla na případné omezení pomoci Ukrajině ze strany USA, je v Česku štěpnou linií. V rámci srovnávaných zemí je v Česku čtvrtý nejvyšší podíl (26 %) obyvatel, podle kterých by v takovém případě měla Evropa zvýšit podporu Ukrajině v maximální možné míře. Zároveň si ale v rámci mezinárodního srovnání nadprůměrný podíl obyvatel Česka myslí, že by Evropa v takovém případě měla následovat USA a podporu Ukrajině omezit.
Na Slovensku by v případě tohoto scénáře byla podpora navýšení pomoci Ukrajině významně pod průměrem (15 %) zkoumaných zemí. Po Maďarsku, kde by následování USA Evropou podpořila více než polovina obyvatel (54 %), je Slovensko druhou zemí v podílu obyvatel (46 %), kteří by preferovali tento krok Evropy.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na Evropských národních panelech se zúčastnilo celkem 1020 osob nad 18 let. Z Česka i ze Slovenska 510 osob reprezentujících obě populace proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v od 22. do 24. února 2024. Pro účely porovnání byly respondentům položeny stejné otázky jako ve studii ECFR.
V této zprávě byly použity výsledky výzkumu pro ECFR (European Council on Foreign Relations). Studie realizovaná v lednu 2024 využívala shodnou online metodu a bylo dotázáno celkem 17 023 osob z následujících zemí: Rakousko (1111 respondentů), Francie (2008), Německo (2001), Řecko (1022), Maďarsko (1024), Itálie (2010), Nizozemsko (1125), Polsko (1528), Portugalsko (1037), Rumunsko (1030), Španělsko (2040) a Švédsko (1087). Zdroj: Wars and elections: How European leaders can maintain public support for Ukraine | ECFR
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Darja Bergman, bergman@stemmark.cz, tel.: 724 315 055
V Praze, 28.2.2024