Děti se po prázdninách vracejí zpátky do školních lavic. Při této příležitosti jsme se respondentů zeptali, jak hodnotí české základní školství a jak vnímají dvě aktuálně diskutovaná témata: možné rušení 9. ročníků ZŠ a krácení letních prázdnin. Průzkum STEM/MARK se zaměřil také na oblasti, kterým by se podle dotázaných měla vláda a ministerstvo školství věnovat přednostně.
České školství obecně
Hodnocení českého základního školství je spíše vlažně pozitivní než jednoznačně příznivé. Pozitivní názor sice převažuje nad negativním (39 % oproti 27 %), téměř třetina respondentů však volí neutrální hodnocení. V průměru lidé označili školství známkou 2,9 (na škále 1 až 5, 1=velmi dobré, 5=velmi špatné). Zajímavé je, že rodiče dětí na 1. stupni hodnotí základní školství příznivěji než ostatní. Naopak kritičtější jsou obyvatelé Prahy, což může souviset s nedostatečnými kapacitami škol v hlavním městě.
Největším problémem českého školství je podle respondentů (vyjádřeno spontánně) především nemodernost, neaktuálnost výuky, zastaralé osnovy, které se nepřizpůsobují současným potřebám. Dále také nedostatek učitelů, a to zejména kvalifikovaných. Často zaznívá také potřeba lepšího financování školství, včetně nedostatečného platového ocenění učitelů. Lidé také poukazují na kvalitu výuky.
A kterým oblastem by se tedy měla vláda a Ministerstvo školství věnovat především? Výsledky naznačují, že veřejnost by od vlády a Ministerstva školství očekávala především zaměření na samotnou kvalitu a obsah vzdělávání. Jednoznačně nejčastěji respondenti uvádějí kvalitu výuky a to, co se děti ve školách skutečně naučí (62 %). S tím souvisí také vysoký podíl těch, kteří za prioritu považují modernizaci obsahu výuky a přípravu dětí na budoucnost (43 %). Mezi další klíčové oblasti patří nedostatek a kvalita učitelů (40 %) a téměř stejně často také psychická pohoda dětí, vztahy ve školách a prevence šikany. Veřejnost tak nevnímá kvalitu školství pouze skrze znalosti, ale významnou roli přisuzuje také personálním podmínkám a prostředí, ve kterém vzdělávání probíhá. Naopak organizační a systémová témata, jako délka základního vzdělávání nebo organizace školního roku a prázdnin, jsou veřejností za priority považována výrazně méně často.
„Zrušení 9. ročníku ani zkrácení letních prázdnin nejsou témata, která by byla pro respondenty prioritní. Mnohem více je trápí kvalita výuky a její modernizace tak, aby odpovídala současným potřebám a připravovala děti na budoucnost“, doplňuje analytička Jitka Haiderová Soukupová ze STEM/MARK.
Graf 1: Oblasti, kterým by se měla vláda a Ministerstvo školství věnovat především
Zrušení 9. ročníku ZŠ
Obě sledovaná témata již pronikla do veřejné debaty, přičemž větší pozornost zaznamenalo možné zrušení 9. ročníku základní školy. Výsledky výzkumu ukazují, že téměř 2/3 dospělé populace zrušení 9. ročníku základní školy nepodporují. Celkově odpůrci zrušení 9. ročníku převažují nad jeho zastánci o 40 p. bodů (62 % oproti 22 % dotázaných). Dalších 13 % lidí zaujímá neutrální postoj a pouze 3 % nemají na návrh názor. Postoje veřejnosti jsou tedy poměrně jasně vyhraněné a neliší se ani mezi rodiči dětí jednotlivých stupňů vzdělání. O něco větší podporu má tento návrh mezi lidmi ve věku 45 až 59 let.
Graf 2: Podpora zrušení 9. ročníku ZŠ
Češi nacházejí pro zrušení 9. ročníku několik dílčích argumentů, žádný z nich však nepůsobí jako jednoznačně dominantní. Za nejpřesvědčivější považují respondenti možnost, že by se žáci mohli dříve zaměřit na obor, který je zajímá (30 %). Následuje názor, že 9. ročník není vždy dostatečně efektivně využitý (26 %) a argument, že by mladí lidé mohli dříve pokračovat na střední škole a následně vstoupit do pracovního života (22 %). Menší přesvědčivost mají ekonomické a systémové argumenty.
U výhrad vůči zrušení 9. ročníku je naopak patrná výraznější shoda. Nejčastější obavou je, že by se děti musely o své další vzdělávací dráze rozhodovat o rok dříve (41 %). Významná je také praktická náročnost celé změny – 35 % respondentů upozorňuje na nutnost zásadně upravit učivo a návaznost základních a středních škol. Další výhrady se týkají kapacit středních škol při přechodu na nový systém (23 %), nejistoty ohledně skutečných finančních úspor a možného znevýhodnění dětí se slabšími výsledky nebo z horšího sociálního prostředí.
Zkrácení letních prázdnin
Dospělá populace je k případnému zkrácení letních prázdnin převážně odmítavá. Změnu současného systému podporuje pouze 18 % respondentů, zatímco 62 % je proti. Dalších 15 % zaujímá neutrální postoj. Podobný obraz přináší i otázka na preferovanou délku prázdnin: téměř dvě třetiny respondentů by zachovaly přibližně dvouměsíční letní prázdniny v dnešní podobě. Pro jejich zkrácení o jeden až čtyři týdny se v součtu vyslovuje necelá pětina veřejnosti, zatímco 7 % by je naopak ještě prodloužilo.
Pokud by ke zkrácení prázdnin přesto došlo, neexistuje jednoznačná představa, jak s ušetřenými volnými dny naložit. Relativně nejčastěji respondenti zmiňují zavedení dalších kratších prázdnin během školního roku (24 %) nebo prodloužení vánočních prázdnin (23 %). Podobně velká skupina by však volné dny vůbec nepřesouvala a využila je ke zvýšení počtu vyučovacích dnů.
Ve prospěch zkrácení prázdnin nejsilněji rezonuje praktický problém rodičů se zajištěním péče o děti během dvou měsíců (42 %). S odstupem následuje možnost rovnoměrnějšího rozložení odpočinku během roku (26 %) a přesunutí části volna do jiných období (24 %).
Naopak argumenty pro zachování současné délky prázdnin jsou oproti tomu výrazněji koncentrované. Nejsilnějším důvodem je nevhodnost řady školních budov pro výuku během letních veder (46 %), následovaná přesvědčením, že současný systém funguje a není důvod jej měnit (38 %). Významnou roli hraje také možnost využívat dlouhé prázdniny pro tábory, pobyty a další aktivity, které během školního roku nejsou možné (32 %).
Graf 3: Podpora změny současného systému letních prázdnin
Celkový pohled veřejnosti na celou debatu je navíc poměrně kritický. Pouze 10 % respondentů považuje otázky zrušení 9. ročníku a délky letních prázdnin za zásadní témata, která by měla patřit mezi hlavní priority českého školství. Dalších 26 % je sice považuje za důležitá, ale upozorňuje na existenci významnějších problémů. Naproti tomu 58 % veřejnosti je vnímá jako spíše okrajová témata, případně se domnívá, že by se jimi školství v současnosti nemělo zabývat vůbec. Výsledky tak vytvářejí poměrně konzistentní obraz: většina veřejnosti preferuje zachování současné délky letních prázdnin a případnou změnu nevnímá jako prioritní problém českého školství. Přestože lidé dokáží identifikovat některé praktické výhody zkrácení – zejména pro rodiče a kontinuitu vzdělávání, převažují obavy spojené s letními vedry, organizací rodinného života a celkovým přesvědčením, že současné uspořádání není nutné zásadně měnit.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v srpnu 2026.
National Sample (www.nationalsample.com) je jedním z největších výzkumných panelů působící v zemích střední a východní Evropy a v Thajsku. Panel slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat
o internetové populaci. Disponuje početnou skupinou 64 000 respondentů v České republice, 25 000 respondentů na Slovensku, 23 000 v Polsku, 24 000 v Maďarsku, 14 000 v Bulharsku, 13 000 v Rumunsku, 25 000 na Ukrajině a 20 000 v Thajsku.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jitka Haiderová Soukupová, soukupova@stemmark.cz, telefon: 724 433 821
V Praze, 2. 9. 2026