Představa o budoucím prezidentovi (prezidentce) se nemění – morální autorita, reprezentativní vystupování, nezávislost či respekt v zahraničí.
Kandidáti na prezidenta by měli mluvit především o zdražování a příslušných dopadech, inflaci a spojovaní společnosti.
Doporučení čelních představitelů státu ovlivní maximálně pětinu voličů, od prezidenta ještě méně.
Průzkum agentury STEM/MARK z první poloviny června 2022 navazuje na šestou vlnu dlouhodobého projektu běžícího až do třetí přímé volby prezidenta (řádný termín v lednu 2023). Prezentovaná data popisují nálady ve společnosti v období pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a domácí rostoucí inflace.
Vnímaná důležitost prezidentské funkce roste
Od posledních čísel z letošního jara roste vnímaná důležitost prezidentské funkce (ze 71 na 82 %). Lidi, pro které je prezidentský úřad důležitý, můžeme dále dělit do dvou skupin. První by zároveň posílila prezidentské pravomoci – zde od posledního měření došlo k nárůstu (o 8 procentních bodů) a jde častěji o ženy, lidi bez maturity a voliče ANO či SPD. Druhá skupina (stále nejčastěji zastoupená a s nárůstem o 3 p. b.) považuje prezidentský úřad za důležitý, ale současné pravomoci by zachovala.
„Značný posun v přání vyšších prezidentských pravomocí může být zapříčiněn vnímaným nedostatečným zastáním voličů opozičních stran, které se v čase prohlubuje. Nárůst vidíme i geograficky a to především na severozápadu Čech, kde to může souviset s již pociťovaným ekonomickým strádáním z důsledku rostoucí inflace. Hlava státu může těmto lidem poskytnout alespoň symbolické zastání, tak, jak o tom zpívá Jarek Nohavica v písni: Pane prezidente,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 1: Nahlížení na prezidentský úřad v čase
Graf 2: Postoj k posilování prezidentských pravomocí dle voličů jednotlivých stran či hnutí
Ideální prezident: politická zkušenost, ale nestraník, s průbojnou povahou
Profil budoucího prezidenta zůstává i podle 7. vlny výzkumu STEM/MARK nadále rozmanitý – zatímco základní atributy (morální autorita, nezávislost, reprezentativní vystupování či respekt v zahraničí) zůstávají jako nejžádanější v čase stabilní, tak v rámci charakteristiky vidíme různé dichotomie, které se v čase vyvíjejí. Zajímavý pohled se nabízí, pokud se na zmíněné charakteristiky podíváme optikou vládních a opozičních stran viz graf č. 3. Tento graf velmi dobře ukazuje, jak je česká společnost – již od první přímé prezidentské volby – rozdělena. Lidé v rámci profilu upřednostňují nestranické kandidáty. Členství v předlistopadové KSČ je bariérou ve volbě pro každého desátého voliče.
„V minulé vlně se nám do výsledků nepromítly důsledky válečného konfliktu na Ukrajině. Teď je to již ve výsledcích patrné v nárůstu potřeby charismatické osobnosti, která je národu oporou v období krize a umí převzít odpovědnost. Náš ústavní systém tuto roli prezidentovi exekutivně příliš neumožňuje, je to ale opět spíše o povzbuzování a stmelování společnosti. Zároveň chceme osobnost čitelnou, tedy s jasně deklarovaným postojem. Nabízí se zde projekce na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyjho, který je nyní často zmiňován jako příklad ideálního státníka,“ říká Burianec.
Graf 3: Vybrané charakteristiky budoucího prezidenta dle voličů vládních a opozičních stran
Z hlediska tematického zaměření by se současný kandidát na prezidenta měl věnovat aktuálním tématům inflace, zdražování (silnou pozici tu mohou mít kandidáti s profilací v této oblasti) a spojování společnosti. Oceněn by byl též člověk, který by dokázal prostřednictvím zahraniční diplomacie a širokých kontaktů vyjednávat o zásobování tuzemska energiemi.
Kvalitativní nedostatek: Skoro polovina lidí mezi již ohlášenými nebo vážnými adepty stále nemá favorita
V této skupině jde častěji o mladé lidi do 30 let a též voliče neparlamentních stran. Připomeňme si v této souvislosti, že na podzim 2021 propadlo přibližně 1 milion voličských hlasů, které budou v nadcházející volbě prezidenta velmi důležité. Odlišnost absence favoritů mezi již ohlášenými kandidáty je patrná i mezi voliči jednotlivých stran a hnutí viz graf č. 4.
„Překvapuje mne, že favorita stále nemá ani část voličů hnutí ANO. Ačkoli kandidaturu ještě nepotvrdil, nabízí se prvoplánově právě předseda tohoto hnutí. Nemůže to být tím, že pro některé tyto voliče je Andreje Babiše v reprezentativní funkci prezidenta škoda a více ho tlačí do exekutivní funkce premiéra, kde pro ně samotné může být prospěšnější? Může se zde tedy projevovat voličský kalkul?“ klade si otázku Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 4: Již vybraný favorit podle voličů stran/hnutí
Pavel, Babiš, Nerudová a Středula upevňují svou pozici
Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní oznámení či úvahy osobností o jejich kandidatuře. Nejčastěji je zmiňován předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za ním jsou zmiňována v pořadí následující jména: Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer.
Ve spontánní otázce stále nemá přibližně polovina respondentů svého favorita či favoritku. Proto STEM/MARK předkládá respondentům také obsáhlý seznam jmen (pozn.: v červnu 2022 testováno 26 již ohlášených nebo zvažujících kandidátů), ke kterým se lidé vyjadřují. Je zde možnost uvést, koho by volili, kdo by pro ně osobně eventuálně přicházel v úvahu (kategorie volil + možná volil spojené dohromady) a koho vylučují. Kdo se aktuálně dostal na přední příčky volitelnosti, znázorňuje graf č. 5.
Graf 5: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? (podpořená otázka – seznam jmen)
Poznámka: Úplný seznam (pořadí) všech 26 aktuálně měřených osobností najdete 27. 6. od 12h na LinkedIn STEM/MARK (https://cz.linkedin.com/company/stemmark)
„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je ideální alespoň nadpoloviční znalost a třetinová přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla celková volitelnost u všech aktivních potenciálních favoritů. Neaktivní potenciální favorité oslabují. Lze tak s jistou nadsázkou říci, že kampaň již – alespoň na latentní úrovni – začala,“ interpretuje výsledky výzkumu STEM/MARK Jan Burianec.
Hypotetický duel aktuálních favoritů by nyní vyhrál generál Petr Pavel
Andrej Babiš s Petrem Pavlem se již dlouhodobě objevují na čele předvolebních průzkumů, bylo tedy nasnadě se podívat, jak by jejich hypotetické druhé kolo v této chvíli dopadlo – viz graf č. 6.
Graf 6: Hypotetické druhé kolo mezi aktuálními favority
Doporučení neřešíme, vy výběru kandidáta se cítíme soběstačně
Dle exkluzivních dat STEM/MARK se ukazuje, že na doporučení, koho volit za prezidenta příliš nedáme, protože máme svůj vlastní úsudek a tomu věříme. Co se týče politických osobností, tak významnější váhu by mělo pouze doporučení od Andreje Babiše pro voliče ANO. Nejhůře na tom je aktuálně doporučení Miloše Zemana, které ovlivní pouze 10 % voličů, a to ještě nevíme, zda pozitivním nebo negativním směrem pro doporučovaného kandidáta. S jistou nadsázkou tak může jít i o polibek smrti. Když už nám do toho někdo „může mluvit“, tak si necháme poradit od sociálního okruhu nejbližších (rodina, přátelé) – to může ovlivnit až čtvrtinu voličů.
Graf 7: Koho by mohli volit nevoliči z minulé prezidentské volby (2018)
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace telefonického a online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo více než 1000 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků zaměřené pouze na lidi, kteří nevylučují účast v nadcházející přímé volbě prezidenta (98 % ze vzorku populace). Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Sedmá vlna trackingového dotazování probíhala v první polovině června (6 – 13. 6. 2022).
kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 24. 6. 2022