Šest z deseti Čechů má houbaření rádo a alespoň občas vyráží do lesa s košíkem. Pro většinu přitom nejsou houby jen cílem výpravy, ale také příjemnou záminkou, jak se dostat do přírody, projít se a vyčistit si hlavu. Hřiby zůstávají králem českých lesů i kuchyní, žampiony zase bodují zejména u žen. Jaká byla letošní houbařská sezóna, co na ní Čechy baví nejvíc a kdo jsou největší houbařští nadšenci?
Houbaření jako česká klasika. Do lesa vyrážejí tři z pěti
Houbaření má v Česku stále silnou tradici. Přibližně tři pětiny dospělých Čechů ho mají rády a alespoň občas vyrazí sbírat houby. Zhruba každý šestý je dokonce pravidelným houbařem, pro kterého je hledání úlovků víc než jen příležitostná podzimní aktivita. Další necelá třetina sice houbaření nijak zvlášť nevyhledává, ale ani jí nevadí. Výraznější odpor k této české kratochvíli má jen zhruba desetina populace.
Houbaření přitom není rozšířené mezi všemi skupinami stejně. Větší oblibě se těší na venkově a mezi lidmi s nižším vzděláním. Les je zkrátka pro část Čechů stále přirozenou součástí života, nikoli jen místem pro víkendový výlet.
„Houbaření je jedna z mála aktivit, ve které se potkává tradice, pohyb, pobyt v přírodě a velmi konkrétní odměna v podobě plného košíku. A na rozdíl od mnoha jiných volnočasových aktivit se u něj nemusíme tolik starat o výkon. Člověk může vyrazit na dvě hodiny, vrátit se s úlovkem, nebo také s čistou hlavou a prázdným košíkem. V obou případech má vlastně splněno,“ komentuje Jan Burianec ze STEM/MARK.
Letošní sezóna? Na houby vyrazily skoro dvě třetiny Čechů
Houbařská tradice se promítla i do letošního roku. V roce 2026 vyrazily alespoň jednou na houby téměř dvě třetiny české dospělé populace. Přibližně třetina se do lesa vydala třikrát nebo ještě častěji. Aktivnější byli muži, mladé rodiny a obyvatelé menších sídel do pěti tisíc obyvatel.
Právě v menších obcích se zřejmě nejsnáze propojuje dostupnost přírody s každodenním životem. A když je les nedaleko, není třeba z houbaření dělat zvláštní událost. Stačí volné odpoledne a košík po ruce.
Jaká ale byla letošní (pozn. agentury: sezóna ještě může doznívat, pokud budou v druhé polovině října či začátkem listopadu teplotně příjemné dny) sezóna ve srovnání s loňskem? Názory jsou rozdělené. Téměř třetina lidí ji hodnotí jako lepší, přibližně čtvrtina jako zhruba srovnatelnou a o něco více než třetina jako horší. Zbývající část nedokáže obě sezóny porovnat.
Slova, která lidé pro letošní houbařskou sezónu volili, jako by tuto rozporuplnost dobře vystihovala: „nárazová“, „nepředvídatelná“, „rozporuplná“ nebo „opožděná“.
Přesto letos rozhodně nebylo všude prázdno. Přibližně dvě pětiny Čechů se domnívají, že hub bylo hodně. Záleželo ovšem i na druhu. Zatímco u hřibů lidé častěji vnímají letošní úrodu jako bohatou, u křemenáčů, bedel a kozáků převládá názor, že loni jich bylo k nalezení více.
Graf 1: Nejčastější jednoslovná hodnocení letošní houbařské sezóny 2026
Hřib na prvním místě, žampion v závěsu
Česká láska k houbám nekončí v lese. Houby vůbec nejí jen přibližně každý osmý dospělý Čech. Více než čtvrtina si je dopřává pravidelně, tedy několikrát měsíčně.
Pokud jde o druhy, které Češi jedí nejčastěji, vítězí hřiby. Jejich obliba je výraznější u lidí s vyššími příjmy. Na druhém místě jsou žampiony, které mají raději ženy. Třetí příčku obsazují křemenáče a kozáci, jejichž obliba je silnější zejména mezi lidmi staršími 60 let.
Pořadí nejoblíbenějších hub je podobné, ale ne úplně stejné. I zde vedou hřiby, za nimi následují žampiony. Třetí místo však patří bedlám a teprve čtvrté křemenáčům a kozákům.
Rozdíl mezi tím, co jíme nejčastěji, a tím, co máme nejraději, je přitom docela zajímavý. Četnost konzumace totiž nemusí nutně odrážet osobní preference. Žampiony se snadno pořizují v obchodě a mají široké využití v kuchyni, zatímco některé lesní druhy si spojujeme spíše s výjimečným úlovkem nebo tradičními recepty.
A odkud houby na české talíře vlastně přicházejí? Tři pětiny Čechů si je sbírají samy v přírodě. U více než třetiny se o zásoby postarají rodinní příslušníci nebo známí a přibližně dvě pětiny houby kupují. Tyto způsoby se samozřejmě mohou kombinovat. Někdo si domů přinese vlastní hřiby, od sousedky dostane košík kozáků a žampiony si cestou z práce koupí v supermarketu.
Graf 2: Houby, které máme nejraději
Houbařská sezóna není jen o houbách
Pro více než třetinu Čechů je houbaření důležitou součástí podzimu. Jeho význam ale dalece přesahuje samotný sběr. Nejčastěji lidé zmiňují pobyt v přírodě, který považuje za důležitý téměř šest z deseti respondentů. Polovina oceňuje pohyb nebo procházku a téměř polovina především odpočinek a relaxaci.
Samotný sběr hub je hlavním důvodem pro více než třetinu lidí. Čas strávený s rodinou či známými a možnost získat houby do jídelníčku jsou důležité pro zhruba pětinu populace.
Houbaření tak může mít několik podob. Pro někoho je to malá výprava za gastronomickým úlovkem, pro jiného příležitost, jak se dostat ven, a pro dalšího pravidelný rituál, který spojuje generace.
„Kdybychom se na houbaření dívali jen podle plného košíku, přehlédli bychom podstatnou část jeho hodnoty. Pro většinu lidí je důležitější samotný pobyt v přírodě, pohyb a odpočinek než sběr jako takový. Houby jsou vlastně takovou příjemnou motivací, proč vyrazit ven. A když se k tomu přidá rodinná tradice nebo následná smaženice, máme recept na aktivitu, která se v Česku jen tak nevytratí,“ dodává Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 3: Co je na houbaření nejdůležitější dle věkových kategorií
Tři typy českých houbařů
Výsledky průzkumu lze s trochou nadsázky shrnout do tří houbařských typů:
- Lesní nadšenec – houbaření má rád, vyráží pravidelně a největší radost mu dělá samotné hledání úlovků. Prázdný košík je pro něj výzvou k další výpravě.
- Houbařský pohodář – houby má rád, ale les pro něj není soutěž. Víc než rekordní úlovek ocení procházku, čerstvý vzduch a chvíli klidu mimo každodenní shon.
- Konzument bez košíku – houby si rád dopřeje, ale jejich sběr přenechá ostatním. Spolehne se na rodinu, známé nebo obchod a les si případně užije i bez hledání podhoubí.
Ať už patříme do kterékoli skupiny, houbaření zůstává v českém prostředí mnohem víc než jen způsobem, jak si obohatit jídelníček. Je to tradice, volnočasová aktivita i malý podzimní rituál, který spojuje přírodu, pohyb a jídlo. A pokud si z lesa odneseme ještě plný košík, je to příjemný bonus navíc.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování (CAWI) na Norstat panelu se zúčastnilo 515 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní na základě kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Data byla sbírána od 8. do 12. října 2026.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 19. 10. 2026