Čtvrtině mimořádně úspěšných dětí chybí pro další rozvoj především čas. Významnými překážkami jsou také vybavení, finance, možnost více trénovat nebo dostupnost odborného vedení. Analýza archivních dotazníků finalistů tradiční celonárodní soutěže Zlatý oříšek z let 2006 až 2025 zároveň ukazuje, že v posledním období se některé bariéry dalšího rozvoje objevují v odpovědích výrazně častěji. Přitom jim zpravidla nechybí motivace: dvě třetiny těch, které popsaly důvod své činnosti, mluví o radosti a vlastním zájmu a devět z deseti uvádí, že je do ní na začátku nikdo nenutil.
Agentura STEM/MARK analyzovala 484 anonymizovaných archivních dotazníků, které Nadační fond Zlatý oříšek eviduje za 20 let z celkem osmadvacetileté historie soutěže pro nadané a šikovné děti ČR od 6 do 14 let, a to napříč obory. Otevřené odpovědi dětí byly tematicky zakódovány a převedeny do datové matice, která umožnila porovnat, co mimořádně úspěšným dětem pomáhá v rozvoji a co jim naopak chybí.
„Potřebovala bych delší dny“
Nejčastější bariérou dalšího rozvoje je nedostatek času, který zmiňuje 24 % dětí. Za ním následují konkrétní vybavení a materiál se 17 % a finanční zdroje s 15 %. Čtrnáct procent dětí uvádí, že potřebují zlepšit konkrétní techniku, dovednost nebo znalost, 13 % by potřebovalo větší prostor či příležitost k tréninku a 9 % lepší odborné vedení, vzdělávání nebo konzultace. Jen 7 % odpovědělo, že jim nic nechybí.
Za procenty se přitom skrývají velmi konkrétní každodenní situace. Děti píší například „Potřebovala bych delší dny“, „Aby měl den 30 hodin – škola, trénink, učení, odpočinek“ nebo jednoduše „Více času na trénink a na cvičení.“ Materiální bariéry znamenají například chybějící hudební nástroj, opravu klavíru, sportovní pomůcky, grafický tablet nebo software. U financí děti zmiňují jejich nedostatek například na výjezdy na mistrovství Evropy a světa nebo zahraniční soutěže.
Jiné překážky se týkají samotné dostupnosti příležitostí. V odpovědích se objevuje chybějící trenér v místě bydliště, nedostatek prostoru pro trénink, cesta za výukou dlouhá sto kilometrů, nemožnost soutěžit se světovou konkurencí, ale také tréma, soustředění nebo sebedůvěra.
„Z odpovědí je patrné, že bariéry talentu většinou netvoří jedna velká překážka, kterou bychom dokázali odstranit jediným opatřením. Často jde o souběh velmi praktických omezení – školního rozvrhu, času na trénink, cestování, dostupnosti trenéra nebo učitele, vybavení a finančních nákladů. Talent proto nestačí jen rozpoznat. Dítě musí mít také kde, s kým a hlavně kdy ho dlouhodobě rozvíjet,“ říká Dalibor Stehno ze STEM/MARK.
V posledním období se častěji objevují časové i materiální bariéry
Dvacetiletý archiv zároveň naznačuje, že se podoba bariér proměňuje. V období 2006–2010 uvádělo nedostatek času 19 % dětí, v letech 2021–2025 už 30 %. Ještě výraznější změna se objevuje u vybavení a materiálu – z 9 % na 30 %. Potřebu konkrétní dovednosti nebo znalosti uvádělo v prvním období 9 %, v posledním 23 %, a potřebu odborného vedení nebo vzdělávání
5 %, respektive 20 %. V nejnovějším období naopak pouze přibližně jedno procento dětí uvedlo, že mu nic nechybí, zatímco na začátku sledovaného období to bylo 12 %.
Neznamená to automaticky, že se podmínky pro talentované děti v Česku za dvacet let zhoršily. Dotazníky nebyly ve všech ročnících totožné a měnila se i skladba finalistů. Vývoj v archivu ale ukazuje, že současné děti velmi konkrétně pojmenovávají, jak náročné je skloubit své ambice s časem, vybavením, odbornou podporou a dalšími podmínkami svého rozvoje.
Časový tlak souvisí se šíří aktivit. Mezi dětmi s jedinou činností zmiňuje nedostatek času přibližně 17 %, u dětí se třemi a více činnostmi už 34 %. Podobně se čas jako bariéra objevuje častěji u starších dětí než u nejmladších. To naznačuje, že s rostoucím věkem, školní zátěží a množstvím aktivit se právě čas může stávat jedním z hlavních limitů dalšího růstu.
Jinou podporu potřebuje sportovec, jinou hudebník
Bariéry se výrazně liší podle oboru. Hudebníkům chybí vybavení a materiál v 31 % případů a čas ve 30 %. U tanečníků a divadelníků je čas bariérou přibližně pro třetinu dětí. Podobně často ho zmiňují děti ve vizuální a literární tvorbě nebo v přírodních a společenských aktivitách. U sportovců se nedostatek času objevuje méně často – u 17 %. Mezi jejich výraznější bariéry naopak patří finance (18 %) a fyzické zázemí (13 %).
Výsledky proto ukazují, že univerzální recept na podporu talentovaných dětí neexistuje. Pro hudebníka může být zásadní kvalitní nástroj, pro sportovce dostupná hala, dráha či financování zahraničních závodů, pro mladého vědce odborný mentor a pro dítě z menšího města možnost dostat se pravidelně za kvalitním vedením.
Co to znamená pro rozvoj talentu v Česku
Výsledky podle STEM/MARK naznačují, že podpora talentovaných dětí nemůže být postavena pouze na vyhledávání nadání a oceňování výsledků. Stejně důležitá je „infrastruktura talentu“: dostupnost času, kvalitního vedení, vybavení, prostorů, soutěží a možností dostat se za nimi bez nepřiměřené časové nebo finanční zátěže.
Pro školy, rodiče, kluby, ZUŠ, obce i další instituce z toho vyplývá především potřeba dívat se na dítě a jeho podmínky jako na celek. Talentované dítě může mít silnou motivaci, podporující rodinu i potřebné schopnosti, a přesto jeho další rozvoj může narazit na něco tak obyčejného, jako je přeplněný rozvrh, chybějící dopravní spojení nebo příliš drahé vybavení.
„Možná nejdůležitější zprávou těchto dat je, že podporovat talent neznamená jen hledat výjimečné děti. Znamená to také odstraňovat z jejich cesty zbytečné překážky. Často totiž nepotřebují větší tlak na výkon, ale více prostoru, času a dostupných příležitostí, aby mohly vlastní motivaci skutečně využít,“ doplňuje Dalibor Stehno.
Podpora rodiny je klíčová
Výsledky ukazují také to, že talent nevzniká ve vzduchoprázdnu. Rodinu jako toho, kdo je k činnosti přivedl, uvedlo 87 % dětí, které na danou otázku odpověděly. A když měly děti říci, kdo jim v souvislosti s jejich činností věnuje nejvíce času, objevila se rodina v 81 % odpovědí. Trenéra, učitele nebo mentora zmínilo 36 %. Vliv rodiny je nejsilnější u dětí, které začaly před šestým rokem; s pozdějším začátkem a rostoucím věkem získávají větší význam trenéři, učitelé a vrstevníci.
V posledních letech role rodiny ještě více posiluje. Děti rodinu uvádějí jako zdroj podpory od roku 2019 téměř ve všech případech.
Talent nemusí být vidět od školky
Přibližně 36 % dětí začalo se svou činností do pěti let věku, dalších 47 % mezi šestým a osmým rokem. Přibližně každé šesté dítě ale začalo až v devíti letech nebo později.
Také zde jsou rozdíly podle oboru. Začátek po devátém roce je poměrně vzácný v tanci a divadle (5 %) nebo hudbě (8 %), ale výrazně častější ve vědě a technice (33 %) a u aktivit zaměřených na přírodu a společnost (34 %).
„Na výsledcích je zajímavé, jak málo odpovídají stereotypnímu obrazu talentovaného dítěte, které má od malička jednu výjimečnou schopnost a té se výhradně věnuje. V archivu vidíme různé cesty – děti, které začaly velmi brzy, ale také ty, které ke svému oboru přišly později, nebo se rozvíjejí v několika oblastech současně. V některých oborech, třeba v hudbě nebo tanci, je raný start typičtější, jinde se cesta k výrazným výsledkům otevírá i později. Společným jmenovatelem je spíše silná vlastní motivace a rodinné prostředí, které jim umožňuje v zájmu pokračovat,“ doplňuje Dalibor Stehno.
Dvacet let dětského pohledu na talent
Archiv Zlatého oříšku je unikátní především tím, že nezachycuje pouze dosažené výsledky. Uchovává také dětský pohled na vlastní cestu – kdo je k činnosti přivedl, kdo je podporuje, proč u ní zůstávají, co jim brání v dalším růstu a čeho chtějí dosáhnout.
Výzkum ukazuje, že úspěch je výsledkem kombinace vlastního zájmu dítěte, dlouhodobé podpory rodiny a dalších dospělých, dostupného institucionálního prostředí a možnosti dál se rozvíjet. A také že podoba této kombinace je u sportovce, hudebníka, mladého vědce nebo umělce velmi odlišná.
Poznámka k metodice
Agentura STEM/MARK realizovala analýzu 484 anonymizovaných formulářů z archivních záznamů soutěže Zlatý oříšek, které vyplňovaly samotné děti. Otevřené odpovědi byly tematicky kódovány a převedeny do datové matice, která umožnila kvantitativní třídění podle vybraných charakteristik. Počet platných odpovědí se u jednotlivých otázek liší; uváděná procenta se proto vždy vztahují k respondentům, kteří na konkrétní otázku poskytli analyzovatelnou odpověď. U otázek umožňujících více témat se procenta nemusí sčítat do 100 %.
Výsledky nejsou reprezentativním obrazem všech nadaných dětí v České republice. Popisují ale velmi pestrou skupinu mimořádně úspěšných dětí ČR napříč obory, které v průběhu přibližně dvaceti let uspěly v soutěži Zlatý oříšek a v rámci tradičního finále v České televizi získaly buď nominaci nebo jednu ze 7 hlavních cen.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Dalibor Stehno, stehno@stemmark.cz, 608 880 081
V Praze dne 30. 9. 2026