Důležitost prezidentského úřadu po pěti měsících o něco vzrostla. Deklarujeme, že pravomoci prezidenta (částečně) známe a chceme je zachovat. Petr Pavel pevně drží první příčku. Vážnější konkurenci by měl v tuto chvíli jen v premiérovi Babišovi. Preference se budou s blížícím termínem volby pravděpodobně měnit. To vše zjišťoval exkluzivní podzimní výzkum agentury STEM/MARK, měsíc před letošními komunálními volbami.
Ve středu 23.9.2026 přineseme exkluzivní data ohledně hodnocení současného a minulých prezidentů.
Další přímá volba prezidenta nás pravděpodobně čeká za necelý rok a půl, ale ve společenské debatě se už začínají objevovat úvahy o možnosti druhé kandidatury Petra Pavla či jeho hypotetických vyzyvatelích. Odborníci se shodují, že kdo chce v kandidatuře uspět, měl by začít budovat svou známost a image už v tuto chvíli. Výzkumná agentura STEM/MARK mapuje situaci kolem prezidentského úřadu v dlouhodobém výzkumu, který probíhá pravidelně až do čtvrté přímé volby prezidenta (pozn. návaznost na prezidentský tracking STEM/MARK 2019–2023 a minulé vlny z roku 2025 a jara 2026).
První část výzkumu STEM/MARK se zaměřila na charakteristiky budoucího prezidenta (či prezidentky), představíme též předpoklady pro výkon funkce a náhled na prezidentský úřad obecně. Zhodnotíme také osobnosti, které se s prezidentským úřadem můžou skloňovat nebo zastávají významné společenské, politické či ústavní funkce.
Graf 1: Postoj k úřadu prezidenta (srovnání za čtyři poslední období)
Vnímaná důležitost prezidentského úřadu mírně poskočila, vede posilování úřadu před oslabováním
Pravomoci českého prezidenta zná dobře každý sedmý oprávněný volič (zde jen drobná změna oproti dubnu 2026). Většina (84 %) deklaruje, že zná alespoň některé z pravomocí (14 % říká, že zná všechny či téměř všechny) a přibližně každý šestý respondent neví, jakými pravomocemi český prezident disponuje. Častěji znají prezidentské pravomoci muži, vysokoškolsky vzdělaní, lidé s příjmem nad 70 tisíc Kč, Pražané a voliči aktuálních opozičních stran.
„Paradox znalosti prezidentských pravomocí může pramenit z toho, že úřad prezidenta vnímáme spíše skrze emoce a historický mýtus než skrze Ústavu ČR. Část voličů od prezidenta stále požaduje rázná řešení v ekonomice nebo sociální oblasti, přestože tam jsou jeho pravomoci prakticky nulové. Naopak o klíčových a reálných kompetencí, jako je jmenování bankovní rady ČNB nebo ústavních soudců, které zásadně ovlivňují chod země na roky dopředu, má běžný občan často nižší povědomí“, rozvíjí výsledky čtvrté vlny autor prezidentského trackingu Jan Burianec ze STEM/MARK.
Za posílení role prezidenta se aktuálně postavilo 38 % dotázaných. Naopak 14 % respondentů by roli prezidenta oslabilo. Největší část oslovených lidí (48 %) by ale prezidentské pravomoci v rámci Ústavy ČR zachovala na stejné úrovni jako doposud.
„Na to, jak se k této otázce lidé staví, má zásadní vliv několik faktorů. Tím hlavním je aktuální politická situace a to, jak silná nebo populární osobnost zrovna na Pražském hradě sedí. Klíčovou roli hraje také míra důvěry v ostatní ústavní instituce, jako je vláda nebo parlament. Pokud jsou lidé s vládou nespokojeni, přirozeně hledají protiváhu v silném prezidentovi, a naopak“, interpretuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
Graf 2: Ideální profil budoucího prezidenta či prezidentky
Prezident by měl být především reprezentativní a inteligentní
Profil budoucího ideálního prezidenta zůstává napříč časem rozmanitý. Z hlediska politické praxe voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat (pokud možno) jako nestraník, který není ovlivňován lobbisty či politickými stranami. Může se to zdát trochu jako protimluv, ale na druhou stranu do tohoto schématu může zapadat třeba úspěšný starosta či hejtman za nezávislé. Jako ideální profesní průprava je stále vnímána diplomacie, politika či ekonomie.
„Oproti minulým vlnám prezidentského trackingu klesá vnímaná důležitost atributu slušnosti. Zatímco napříč minulými vlnami byla tato vlastnost spontánně zmiňována alespoň 20 % respondentů, nyní je to jen 15 %. Vysvětlení mohou být dvě – to první, že se slušnost z české politické scény trochu vytrácí napříč a druhé, že Petru Pavlovi se za dobu jeho působení podařilo úřad zkultivovat a tato vlastnost se již od prezidenta bere jako automatická“, doplňuje výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK.
V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího či realistického extroverta. I tato vlna prezidentského trackingu nadále potvrdila klesající význam pohlaví/genderu u nového prezidenta. To může znamenat, že žena, která bude splňovat preferované vlastnosti voličů, může mít šanci na úspěch. ČR by se tak mohla v tomto ohledu přiblížit Slovensku, které již tuto zkušenost s ženou prezidentkou (pozn. bývalá prezidentka Zuzana Čaputová) má. Dle analýzy STEM/MARK může navíc kandidatura charismatické ženy přilákat méně aktivní voliče, kteří chodí k volbám sporadicky či vůbec (tzv. vlažní ne-voliči).
Graf 3: Ideální vlastnosti budoucího prezidenta ČR podle voličů jednotlivých stran
6 z 10 lidí zatím nemá preferovaného kandidáta na budoucího prezidenta
Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem dokázalo 40 % potenciálních voličů odpovědět konkrétním jménem. Zbylé zatím žádný možný kandidát nenapadá, nebo to pro ně není aktuální téma. Spektrum jmen, která se objevují, je poměrně široké. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény ale dominoval současný prezident Petr Pavel, s výrazným odstupem pak Andrej Babiš.
O něco vyrovnanější situace nastala při předložení seznamu jmen veřejně známých osobností, které zastávají významné politické, společenské či ústavní funkce (pozn. v aktuální vlně testováno celkem 46 jmen). Respondenti měli možnost uvést, koho vůbec znají a následně případně koho by volili, kdo by eventuálně přicházel v úvahu a koho vylučují. Jak dopadli všichni testovaní ukazuje graf č. 4. Petr Pavel má minimálně v tuto chvíli slušnou šanci svůj mandát obhájit (na záda mu eventuálně dýchá jen současný premiér). Preference ale budou s blížícím se termínem volby proměnlivé a mohou se postupně objevovat další zajímavá jména, která budou o kandidaturu stát. Největším „překvapením“ je opět pozice herce a moderátora Marka Ebena, který se již v předchozím prezidentském trackingu (2019–2023) umísťoval kontinuálně na předních pozicích. Svou kandidaturu ale dlouhodobě vylučuje. Celkem úspěšně mu stínuje i herec Marek Vašut. Velkou otázkou je, zda by osobnost z umělecké sféry, byl český národ nakonec schopen zvolit (nejenom v prvním, ale především v druhém kole volby, které bývá daleko strategičtější volbou).
Graf 4: Kdo by mohl být dalším prezidentem?
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování (CAWI) na National Sample se zúčastnilo 1008 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní na základě kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální data byla sbírána od 31. srpna do 7. září 2026. Šetření probíhá opakovaně ve vlastní režii STEM/MARK (zájemcům ze strany médií je navíc umožněno si vkládat do trackingu vlastní otázky).
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 18. 9. 2026