Výzkumná agentura STEM/MARK uskutečnila ve spolupráci s organizací UNICEF dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku rodičů dětí ve věku 6–17 let, ve kterém se zaměřila na duševní zdraví českých dětí. Výsledky ukazují, že každý třetí rodič zaznamenal u svého dítěte psychické potíže, většinou navíc dlouhodobého charakteru. Na vině je podle nich kromě problémů ve škole či v rodině i online prostředí. Celkem 79 % rodičů by souhlasilo s plošným zákazem přístupu na sociální sítě pro děti mladší 15 let.
Psychické a emoční problémy dětí jsou častější v rodinách bez společného soužití obou rodičů
V rámci průzkumu STEM/MARK uvedlo 32 % respondentů z řad rodičů dětí ve věku 6–17 let, že u svého dítěte řeší/zaznamenali nějaké psychické či emoční obtíže. Dalších 10 % rodičů si není jistých a nedokáže tyto problémy vyloučit. Jen relativně nízkých 58 % tak mohlo odpovědět, že jejich dítě/děti psychickými problémy netrpí. „Psychické problémy dětí jsou přítomné v 29 % úplných rodin a dokonce v 39 % rodin bez společného soužití obou rodičů,“ říká analytik Radek Pileček. Potvrzuje se předpoklad, že jakékoliv narušení klasického uspořádání rodiny (např. střídavá péče) podstatně zvyšuje náchylnost dítěte k psychickým nebo emočním problémům.
Bližší pohled na respondenty, kteří si psychickými nebo emočními obtížemi svých dětí nejsou jistí, odhaluje, že tito rodiče často mají určité obavy, ale nemají jasné informace. Někteří otevřeně přiznávají, že neví, jak podobné potíže poznat, a nepomáhá ani skutečnost, že jejich děti o svých pocitech příliš nemluví. Celkově jsou pak psychické či emoční problémy trochu častější u dětí žijících ve městech (35 %) než na vesnicích (27 %).
Praha má prvenství, o které opravdu nestála – děti zde nejčastěji zažívají problémy v kolektivu a šikanu
Vůbec nejrozšířenější jsou u českých dětí a dospívajících problémy se sebedůvěrou a úzkosti. Jen v těsném závěsu však následuje nadměrný stres spojený například s vnímaným tlakem na dobré výkony ve škole. Podobně časté jsou také depresivní nálady, ale i problémy v kolektivu, včetně potenciálního rizika šikany. Úzkosti, nadměrný stres či depresivní nálady jsou rozšířenější u starších dětí a dospívajících ve věku 12–17 let. „Za jedno z nejvíce varovných zjištění považuji extrémně častý výskyt problémů v kolektivu a šikany u dětí v Praze – přibližně 2,5x častější než v jiných regionech,“ dodává Radek Pileček ze STEM/MARK.
Necelé 3/5 rodičů (58 %), kteří u svých dětí zaznamenali psychické či emoční potíže, tyto problémy pozorují již dlouhodobě – déle než jeden rok. V rámci starší věkové skupiny dětí od 12 do 17 let dosahuje tento podíl dokonce 69 %. Ukazuje se tedy, že zhoršené duševní zdraví u spousty českých dětí je spíše chronického charakteru a nejedná se pouze o krátkodobé záležitosti, které by rychle odeznívaly.
Téměř všichni rodiče se snaží zhoršené duševní zdraví svých dětí aktivně řešit, většinou s pomocí odborníka/psychologa
Pozitivním zjištěním výzkumu agentury STEM/MARK je rozhodně to, že 96 % rodičů, kteří u svých dětí zaznamenali psychické či emoční problémy, se tyto obtíže snaží aktivně řešit, naopak jen 4 % nikoliv – 3 % říkají, že neví jak, a 1 % zastává názor, že potíže časem přejdou samy. Celkem v 60 % případů rodiče vyhledají odborníka (psychologa, psychoterapeuta či psychiatra), aby dítěti pomohl. Někteří tyto problémy konzultují s relevantními lidmi ve škole, například se školním psychologem, výchovným poradcem nebo s třídním učitelem. Přibližně 3 z 10 rodičů se snaží vše vyřešit doma, bez odborné pomoci.
V případech, kdy mohou problémy alespoň do určité míry souviset s digitálním prostředím, se rodiče často uchylují k omezování času, který jejich dítě tráví na různých elektronických zařízeních (mobilu, tabletu, počítači). Konzultace ve škole bývá logicky nejčastější tehdy, pokud se problémy přímo týkají školního prostředí.
Právě školu (problémy spojené s výukou, se vztahy se spolužáky apod.) označují rodiče za hlavního viníka psychických a emočních obtíží jejich dětí (po boku osobnosti dítěte). Na druhé místo řadí digitální prostředí a až na třetí místo rodinné záležitosti. „Odpovědi od rodičů nám neumožňují posoudit, zda je toto pořadí faktorů a obecných příčin psychických potíží dětí oprávněné, nebo zda se rodiče spíše jen alibisticky snaží hledat viníka jinde,“ zamýšlí se Radek Pileček.
Výzkumy Mladé hlasy (u nichž jsou respondenty přímo děti a dospívající), které agentura STEM/MARK již několik let realizuje rovněž ve spolupráci s UNICEF, totiž ukazují, že na duševní (ne)pohodě českých dětí a dospívajících se podílí škola a rodina přibližně stejnou měrou. S výjimkou tohoto částečného rozporu potvrzuje provedený výzkum mezi rodiči všechny ostatní závěry z dlouhodobých studií Mladé hlasy, přičemž obě cílové skupiny (děti na jedné straně a rodiče na straně druhé) se ve svých pohledech většinově shodují a vzájemně doplňují.
Většina rodičů kontroluje aktivity svých dětí v online prostředí. Více než 3/4 by navíc souhlasily s plošným zákazem sociálních sítí pro mladší 15 let
Celkem 72 % oslovených rodičů sleduje, kontroluje nebo nastavuje určitá pravidla pro to, jak jejich dítě/děti používají sociální sítě a pohybují se v online prostředí, naopak 21 % dává svým dětem v tomto ohledu spíše volnost a k žádným formám kontroly se neuchylují. Zbylých 7 % respondentů pak uvedlo, že se jich záležitost netýká, jelikož jejich děti nemají do online prostředí přístup vůbec (z velké části šlo o děti ve věku 6 nebo 7 let).
Způsobů, jak rodiče své děti v online aktivitách kontrolují, je celá řada. Více než 40 % českých rodičů dětí ve věku 6–17 let používá nástroje rodičovské kontroly a skoro stejný podíl dětem stanovuje časové limity, kolik hodin denně/týdně mohou maximálně strávit na sociálních sítích či jinde v online prostředí. Více než čtvrtina rodičů svým dětem vyloženě zakazuje používat určité platformy, které považují za nevhodné. Obecně platí, že čím jsou děti starší, tím méně je rodiče v online aktivitách kontrolují a omezují.
V únoru 2026 znovuotevřel premiér Andrej Babiš diskuzi o zavedení plošného zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Nejedná se však o nic nového. Česká republika již v roce 2019 stanovila věk 15 let jako hranici „digitální plnoletosti“, čímž podle zákona omezila přístup mladších dětí bez souhlasu rodičů. Tehdejší legislativní úprava ale zůstává spíše jen formálním textem bez reálně fungujících kontrolních mechanismů.
Aktuální výzkum na reprezentativním vzorku českých rodičů ukazuje, že výrazná většina (79 %) respondentů se zákazem sociálních sítí pro děti mladší 15 let souhlasí, zatímco pouze 12 % nesouhlasí a zbylých 9 % nemá jednoznačný názor. S plošným zákazem častěji souhlasí ženy-matky (86 %) než muži-otcové (71 %). Nadprůměrná míra souhlasu panuje také u rodičů, kteří u svých dětí zaznamenali psychické potíže (84 %), což může souviset s tím, že online prostředí bývá označováno za jednu z nejčastějších příčin těchto problémů.
„Výzkum ukazuje, že téma duševního zdraví dětí je pro české rodiče velmi důležité. Ve chvíli, kdy se jejich dítě potýká s obtížemi, mají rodiče silnou motivaci situaci řešit, i když někteří z nich přiznávají, že si nejsou vždy jistí, jak problém správně rozpoznat nebo jak postupovat. Zároveň se ukazuje, že právě rodiče sami často potřebují podporu – aby dokázali včas zachytit varovné signály, měli k dispozici základní nástroje první pomoci a věděli, kam se mohou obrátit. V UNICEF tuto potřebu vnímáme, a proto rodičům poskytujeme online praktické tipy a doporučení, které jim mohou pomoci své děti účinně podpořit,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu Dialog se zúčastnilo 729 rodičů dětí ve věku 6–17 let reprezentujících tuto skupinuproporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Sběr dat probíhal od 7. 4. do 1. 5. 2026.
Kontakt: Radek Pileček, pilecek@stemmark.cz, 734 832 682
8. 6. 2026