Výzkumná agentura STEM/MARK se zabývala tím, jak jsou lidé spokojeni s oborem, který vystudovali, nebo kterému se vyučili. Na vzorku o velikosti 790 respondentů jsme zjistili, že velká část osob ve věku 30-64 let by si zpětně vybrala jiný obor, dominuje zájem o obchodně-administrativní a technické obory. Závisí ale na dosaženém stupni vzdělání, zda má výběr „špatného“ oboru vliv na pracovní úspěch nebo ne.
Nejvíc lidí má vzdělání v oboru Technika, výroba a stavebnictví
Oslovili jsme skupinu osob ve věku 30-64 let, protože u nich předpokládáme ukončenou přípravu na budoucí povolání. Respondenti se měli zařadit do jedné z osmi kategorií oborů vzdělání, podle toho, čemu odpovídá jejich nejvyšší dokončené vzdělání nebo vzdělání, které má největší vliv na jejich uplatnění na pracovním trhu. Z odpovědí plyne, že v této věkové skupině má nejvíc lidí vzdělání v oboru Technika, výroba a stavebnictví, v oboru Obchod, administrativa, právo a v oboru Služby.
Graf 1: Získaný obor učení/studia
Práce v oboru závisí na hloubce odbornosti
Většina lidí také má nějakou pracovní zkušenost v oboru studia nebo vyučení. Polovina lidí pracuje dlouhodobě ve svém oboru, druhá polovina v něm pracovala menší část života nebo vůbec. Roli ale hraje stupeň vzdělání a s tím související rozsah odbornosti, kterého dosáhli. Vysokoškoláci totiž dlouhodobě pracují v oboru, který vystudovali, ve výrazně větší míře než lidé bez maturity nebo s maturitou – ti častěji pracují v oboru jen kratší dobu nebo vůbec.
Graf 2: Práce v oboru učení/studia
Skoro každý druhý by zpětně změnil obor vzdělání
Jak tedy lidé hodnotí zpětně výběr oboru studia nebo učení? Ukazuje se, že dvě pětiny lidí by si vybraly jiný obor, kdyby se měly (a mohly) dnes znova rozhodovat. Ostatní by zůstali u původní volby nebo nevědí. Přání změnit obor opět souvisí s dosaženým stupněm vzdělání – čím vyššího vzdělání v oboru lidé dosáhli, tím méně ho chtějí změnit. U lidí bez maturity by se polovina lidí zpětně vyučila nebo vystudovala jiný obor, u lidí s maturitou je to 40 % a u lidí s vysokoškolským diplomem 29 %.
Graf 3: Zájem o JINÝ obor učení/studia
Důvodem je změna preferencí i náraz na trhu práce
Jako hlavní důvod změny oboru studia nebo vyučení uvádějí lidé to, že by je nový obor víc bavil, dával by jim lepší šance na trhu práce i lepší plat a dále také přiznání, že si současný obor kdysi špatně vybrali (volili ve věku, kdy nevěděli, co je bude v životě těšit, ale často i pod tlakem rodičů) nebo ho vybírali v situaci, kdy se na jiný obor nešlo dostat (ať už z politických důvodů u vyšších ročníků nebo třeba kvůli převisu zájemců).
„Mezi důvody zájmu o nový obor patří například: Chci dělat práci, která má smysl. Můj původní obor nemá takové uplatnění. Na školu, kam jsem chodila, jsem jít nechtěla. Chci zkusit něco nového. Nechci pracovat na směny. Chtěl bych lepší finanční ohodnocení. Jsem zdevastovaná profesí,“ vyjmenovává Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Přání změnit obor studia nebo vyučení souvisí s následnou prací v oboru – zda lidé mohli najít práci a zda je práce dokázala uživit, zda se nevyskytly nějaké osobní překážky (např. zdravotní) pro výkon práce ale i to, zda se nezměnily osobní preference, které by je nasměrovaly k jinému oboru.
O změnu oboru studia nebo vyučení by tedy stáli častěji lidé, kteří v oboru uplatnění nenašli. Celkově by obor studia nebo vyučení zpětně změnil každý druhý, který v oboru skoro nebo vůbec nepracoval. Také zde hraje roli stupeň studia, tedy získaný rozsah odbornosti – u lidí s vysokoškolským vzděláním, kteří nenalezli uplatnění v oboru, by menší část změnila svůj obor než u lidí bez maturity. Tedy i v případě, že obor vystudovaný na vysoké škole v práci nevyužili, jeho vystudování jim dává smysl.
Graf 4: Zájem o JINÝ obor učení/studia podle toho, zda v původním oboru pracovali a podle nejvyššího dosaženého vzdělání
Z hlediska vystudovaného oboru by si změnu častěji přáli lidé, kteří studovali nebo se vyučili v oboru Služby a v oboru Zemědělství a lesnictví, a lidé se všeobecným vzděláním.
Největší zájem je zase o tři hlavní skupiny oborů
Lidé, kteří by si nyní vybrali jiný obor studia nebo vyučení, by měli zájem o studium nebo vyučení v oboru Obchod, administrativa a právo, dále v oboru Technika, výroba, stavebnictví a v oboru Služby.
Graf 5: Zájem o JINÝ obor učení/studia
Jak souvisí obor vzdělání s úspěchem v pracovním životě?
Pozitivní zjištění je, že většina lidí považuje svůj pracovní život za úspěšný a jen pětina lidí ho hodnotí jako neúspěšný. Výběr „správného“ oboru studia nebo vyučení (tedy oboru, který lidé nechtějí zpětně měnit) vede častěji k úspěchu v pracovním životě, zatímco výběr „nesprávného“ oboru naopak vede častěji k neúspěšnému pracovnímu životu. Svou roli také hraje dosažený stupeň vzdělání. Lidé s vysokoškolským vzděláním nebo vzděláním s maturitou ve „správném“ oboru mají častěji úspěšný pracovní život než lidé se vzděláním bez maturity ve „správném“ oboru. Navíc lidé s vysokoškolským vzděláním ve „špatném oboru“ jsou ve stejné míře pracovně úspěšní jako lidé bez maturity, kteří si vybrali „správný“ obor.
„Co se tedy ukazuje jako nejlepší strategie pro úspěšný pracovní život? Pokud chcete studovat na střední škole bez maturity, dobře si vyberte obor, který vás bude bavit a taky dobře živit. Pokud hodláte studovat střední školu s maturitou nebo vysokou školu, můžete vybírat mnohem volněji, protože i špatně zvolený obor na střední škole s maturitou nebo na vysoké škole dává velkou šanci být úspěšný,“ shrnuje Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Na konkrétním oboru studia nebo vyučení ale pracovní úspěch téměř nezávisí a lidé dosahují pracovního úspěchu napříč obory. Výjimkou je obor Zemědělství, lesnictví a rybářství – lidé se vzděláním (převážně vyučením) v tomto oboru hodnotí svůj pracovní život častěji jako neúspěšný (což zřejmě souvisí s odměňováním v oboru).
„Většina lidí i přes nespokojenost s oborem či stupněm vzdělání svou kvalifikaci dále nemění ani neprohlubuje. V našem průzkumu uvedla jen pětina 30-64letých osob, že o dalším vzdělávání uvažuje. Podle údajů ČSÚ se do něj reálně zapojuje jen desetina osob v produktivním věku[1], “ dodává Zuzana Švalbová z agentury STEM/MARK.
Graf 6: Hodnocení pracovního života podle dosaženého vzdělání a přání změnit obor vzdělání
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 790 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 30-64 let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v červnu a červenci 2025. Data byla vážena.
[1] V neformálním vzdělávání v r. 2024 10 % 18-64letých, zdroj: VŠPS ČSÚ
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Zuzana Švalbová, svalbova@stemmark.cz, 737 455 462
V Praze, 26. 8. 2025