V letošním roce si připomínáme 150. výročí narození podnikatele a zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Zlín a další města pořádají řadu doprovodných akcí, přičemž toto výročí je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO. Baťův odkaz je ve Zlíně stále čitelný v architektuře a urbanismu. Konkrétní symboly, jako je mrakodrap „jednadvacítka“ a rozsáhlá síť baťovských domků jsou Čechům poměrně známé. Jak lidé vnímají baťovskou architekturu, jestli je odkaz Tomáše Bati dostatečně využíván pro propagaci města Zlín a mnohé další zajímavosti jsme zjišťovali v průzkumu agentury STEM/MARK.
Spojení Tomáše Bati a Zlína
Při vyslovení slovního spojení „Baťa a Zlín“ se lidem nejčastěji spontánně vybaví kvalitní obuv, výroba obuvi (72 %), s odstupem i typické Baťovy domky z červených cihel (12 %), ale také úspěšný obchodník / podnikatel (8 %). Častou asociací je také továrna a kancelář s výtahem. Zmiňován byl i Baťův kanál nebo Baťova cena. Žádnou asociaci si nedokázali vybavit spíše mladí lidé do 29 let, naopak každý ve věku nad 60 let dokázal na tuto otázku odpovědět. Obyvatelé Zlínského kraje více než ostatní zmiňují, že Zlín by bez Tomáše Bati nebyl tím, čím je dnes.
Odkaz osobnosti Tomáše Bati
Za nejdůležitější prvky baťovského odkazu lidé považují zejména značku obuvi a její globální dosah (54 %), dále vzdělávání a podporu talentů – Baťova škola práce (44 %), sociální politiku – bydlení pro zaměstnance, péče o ně (42 %). S mírným odstupem pak následuje pracovní etika
a podnikatelský duch a také architektura (funkcionalismus, červené cihly). Právě architekturu
a urbanismus zmiňují častěji Moravané a lidé s pozitivním vztahem k městu Zlín či vysokoškoláci. Pro starší 60 let je důležitý především morální přínos odkazu spojený s péčí a podporou zaměstnanců.
„Tomáš Baťa nebudoval jen továrny, budoval lidi. Náš výzkum potvrzuje, že investice do firemní kultury a vzdělávání je dnes pro Čechy důležitým faktorem při výběru zaměstnavatele, což je přímé pokračování odkazu Baťovy školy práce.“, zamýšlí se analytik a autor výzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.
Jak moc ale ovlivňuje odkaz Tomáše Bati současný Zlín? Pokud lidé měli odpověď na tuto otázku vyjádřit na stupnici 1 až 5 (1=vůbec neovlivňuje, 5=zcela zásadně ovlivňuje), tak nejvíce lidí označilo neutrální možnost, nebo se přiklonilo k ovlivnění (v průměru 3,4). Zejména obyvatelé Zlínského kraje (potažmo Moravané) se domnívají, že odkaz Tomáše Bati současný Zlín stále ovlivňuje. Odkaz Tomáše Bati ve Zlíně není tedy pouze historií, ale formuje současnou identitu města či blízkého okolí.
Graf 1: Nejdůležitější prvky odkazu Tomáše Bati
Zlín je stále baťovským městem
Z výsledků je zřejmé, že Zlín je v očích většiny respondentů stále vnímán jako baťovské město. Se zadaným tvrzením souhlasí celkem 72 % dotázaných (zejména vysokoškolsky vzdělaní, obyvatelé Zlínského kraje), z toho 23 % zcela a 50 % spíše souhlasí. To ukazuje, že baťovský odkaz je ve veřejném vnímání stále silně přítomen, i když u většiny respondentů spíše v umírněné než jednoznačně silné podobě. Naopak nesouhlas vyjádřilo pouze 14 % respondentů, přičemž zcela nesouhlasných je jen minimum. Ostatní nedokázali situaci posoudit (13 %).
Architektura města Zlín
Při návštěvě Zlína se lidé zaměřují zejména na místa, která souvisejí s odkazem Tomáše Bati. Jsou to především Obchodní dům Zlín (27 %), Baťovy domky (18 %), Baťův mrakodrap neboli 21. budova (18 %) či areál továrny (13 %). Všechny zmíněné prostory častěji navštívili vysokoškoláci, samozřejmě lidé ze Zlínského kraje, Moravané obecně, lidé s pozitivním vztahem k městu Zlín a ti, kteří vnímají baťovskou architekturu jako unikát, na který můžeme být pyšní. Lidé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že odkaz Tomáše Bati současný Zlín ovlivňuje zcela zásadně, signifikantně častěji navštívili areál továrny, Baťovy domky či Baťův institut.
Jak Češi vnímají baťovskou architekturu? Z odpovědí vyplývá, že baťovská architektura má ve Zlíně stále velmi silné a převážně pozitivní postavení. Největší podíl respondentů (33 %) ji vnímá jako unikát, na který jsou hrdí (zejména vysokoškolsky vzdělaní, Moravané, lidé s pozitivním vztahem k městu a lidé, kteří navštívili všechna výše uvedená místa spojená s Tomášem Baťou), což potvrzuje její význam jako důležité součásti identity města. Dalších 24 % respondentů oceňuje její funkčnost, zároveň ale upozorňuje na to, že může místy působit šedivě. To naznačuje, že veřejnost baťovskou architekturu většinou neodmítá, spíše u ní vedle kvality a praktičnosti vnímá i určité estetické limity. Kritičtější postoje zůstávají spíše okrajové — historickou zástavbu preferuje 10 % dotázaných a za neatraktivní považují baťovskou architekturu pouze 2 %. Významný je však i podíl těch, kteří nedokážou architekturu posoudit (31 %), což může ukazovat, že pro část veřejnosti není toto téma dostatečně blízké nebo jej nevnímají jako něco, k čemu mají jasně definovaný názor.
Graf 2: Baťovská architektura
Baťovské principy
Ve výzkumu měli respondenti vybrat jeden z principů Tomáše Bati, který by se měl (nejen) ve Zlíně více podporovat. Z odpovědí je patrné, že lidé vnímají jako nejdůležitější posílit baťovský důraz na školství a mladou generaci, který zmínilo 30 % dotázaných. Silně zastoupená je ale také podpora lokálního podnikání s 26 %, což ukazuje, že Baťův odkaz si veřejnost spojuje nejen s výchovou
a rozvojem mladých lidí, ale i s aktivním ekonomickým životem města. Téměř čtvrtina respondentů (24 %) nedokázala vybrat jeden konkrétní princip, což může naznačovat, že baťovské hodnoty lidé vnímají spíše jako širší soubor myšlenek než jako jedno dominantní téma. Menší důraz respondenti kladli na estetiku a čistotu veřejného prostoru (14 %), zatímco rychlá
a efektivní doprava byla zmiňována jen okrajově (5 %). Výsledky tak ukazují, že obyvatelé spojují budoucí rozvoj Zlína především s podporou vzdělávání, mladé generace a místního podnikání. Zároveň se respondenti shodují, že by Zlín měl více prosazovat „baťovské principy“ v moderním urbanismu (71 %).
Graf 3: Baťovské principy, které by se měli ve Zlíně podporovat
Využívání odkazu Tomáše Bati pro propagaci města
Respondenti hodnotí využívání Baťova odkazu pro propagaci města spíše pozitivně, když 46 % odpovědí spadá do kategorie souhlasu. Přesto však nejde o jednoznačně silné hodnocení, protože převládá odpověď spíše ano, zatímco kategorii určitě ano zvolilo jen 9 % dotázaných. Zároveň téměř třetina respondentů nedokázala situaci posoudit, což může naznačovat, že prezentace Baťova odkazu není pro část veřejnosti dostatečně zřetelná nebo srozumitelná. Výsledky tedy ukazují spíše na potenciál pro silnější a viditelnější využití tohoto tématu
v propagaci města.
„V době ekonomické nejistoty může rezonovat Baťův odkaz silněji než kdy jindy. Průzkum odhalil, že veřejnost oceňuje také jeho odvahu investovat v době stagnace. Baťův optimismus založený na faktech je přesně to, co může české společnosti napomoci.“, zakončuje Jan Burianec za STEM/MARK.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 510 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v březnu 2026.
National Sample (www.nationalsample.com) je jedním z největších výzkumných panelů působící v zemích střední a východní Evropy a v Thajsku. Panel slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat
o internetové populaci. Disponuje početnou skupinou 64 000 respondentů v České republice, 25 000 respondentů na Slovensku, 23 000 v Polsku, 24 000 v Maďarsku, 14 000 v Bulharsku, 13 000 v Rumunsku, 25 000 na Ukrajině a 20 000 v Thajsku.
Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jan Burianec, burianec@stemmark.cz, telefon: 776179823
V Praze, 14. 4. 2026